Milion premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) vzbudil rozruch a kritiku opozice. Podivení vzbudilo u některých i to, že si k uložení peněz vybral zrovna kampeličku. Podle odborníků ale jejich užívání zase tak zvláštní není, tento model finanční instituce sice postupně mizí, ale jde o něco, co má v Česku poměrně dlouhou tradici. V čem se liší od „tradičnější“ banky?

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly vznikat v devadesátých letech, jejich cílem bylo provozovat finanční činnosti ve prospěch členů. Na podzim 1999 se odehrála vlna pádů záložen, které často lákaly klienty na nereálně vysoké úroky. Ze 127 činných záložen ke konci roku 1999 jich o rok později fungovalo jen 73. Krachy, které provázely i ztráty pro klienty záložen, výrazně ovlivnily reputaci těchto finančních institucí.

Počet záložen v posledních 15 letech klesal rychlým tempem, v roce 2009 jich bylo 17, na jaře 2014 pouze 12 a nyní je již jen šest funkčních kampeliček. Jsou to Artesa, spořitelní družstvo, Citfin spořitelní družstvo, České spořitelní družstvo, NEY spořitelní družstvo, Peněžní dům, spořitelní družstvo a Podnikatelská družstevní záložna. V roce 2022 zanikla Družstevní záložna Kredit. V roce 2022 měly družstevní záložny v Česku asi 11 700 členů.

„Záložny jsou jako banky dozorovány centrální bankou, jen jejich záběr je přece jen užší. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že družstevní záložny poskytují služby pouze svým členům. Pokud tam chcete peníze ukládat nebo si půjčovat, musíte být členem, a tzn. vložit členský vklad. Tím se vlastně stáváte spolumajitelem záložny. Na tento členský vklad se ovšem logicky nevztahuje systém pojištění depozit. Záložna může přijímat vklady od svých členů, avšak jen do výše desetinásobku splacených členských vkladů. Chcete-li si uložit například sto tisíc, měli byste zároveň vložit členský vklad deset tisíc korun. To je zásadní rozdíl oproti bankám, kde žádná podmínka ,spoluvlastnictví‘ není,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

V uplynulých letech se výrazně zpřísnily podmínky pro fungování kampeliček, od roku 2015 například družstevní záložny mohou úročit vklady svých členů maximálně do výše desetinásobku jejich podílu na základním kapitálu. Podnikání kampeliček ovlivňuje také zastropování bilanční sumy na pěti miliardách korun. Prakticky to znamená, že kdo se přiblíží stropu, musí se transformovat na banku, anebo snížit aktiva. Je také omezena maximální výše úvěru jedné osobě, a to na 30 milionů korun. Jejich klienti přitom mají vklady chráněny podobně jako klienti bank – pokud se družstevní záložna dostane do problémů, jsou vklady fyzických osob stoprocentně pojištěny do výše 100 000 eur.

„Na první pohled můžeme vidět, že banky jsou z pohledu dostupného kapitálu běžně větší a poskytují širší portfolio služeb. Družstevní záložny přijímají vklady a poskytují úvěry. Banky nad rámec toho nabízí řadu pojišťovacích, investičních a dalších produktů. Dalším běžným rozdílem je, že banky zpravidla nabízí hustší síť poboček a další třeba i digitální nástroje, díky kterým mají klienti ke službám přístup. Družstevní záložny jsou tak do jisté míry nuceny některé nevýhody proti bankám vyvážit příznivějšími podmínkami pro své klienty. Může se jednat o vyšší výnos na uložených finančních prostředcích nebo naopak o nižší úrokovou sazbu na úvěrových produktech,“ popisuje rozdíly hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Nejde však podle něj o „železné“ pravidlo. „Nejedná se ale o železné pravidlo. Podmínky jednotlivých finančních produktů vždy vychází z aktuální situace, nabídky a domluvy mezi klienty a poskytovatelem služeb. „Družstevní záložny poskytují služby pouze členům, kteří musí uhradit členský poplatek. Následně může být na vkladech zhodnocován až desetinásobek tohoto poplatku. V případě složení vkladu 100 000 Kč je tak nutné uhradit členský poplatek v minimální výši 10 000 Kč. Vklady v družstevních záložnách jsou pojištěny stejně jako v bankách, tedy sto procent vkladů do výše 100 000 euro. Tedy zhruba 2,48 milionu korun,“ uvedl pro deník Echo24 Pavel Peterka. Naopak členský poplatek podle něj standardnímu pojištění vkladů nepodléhá. „Členové se dále podílejí i na případné ztrátě družstevních záložen. Zákon však maximální výši této povinnosti omezuje v závislosti na velikosti členského vkladu,“ dodal Peterka.

Několik kampeliček se již přeměnilo na banku. Od ledna 2019 je bankou Moravský peněžní Ústav, nyní Trinity Bank. Podobným procesem prošla například Fio družstevní záložna, která byla ve své době největší kampeličkou v ČR. Bankovní licenci finanční skupina Fio získala v květnu 2010 a pod novou Fio banku pak následně integrovala i původní družstevní záložnu. V reakci na legislativu platnou od roku 2015 se v banku přeměnila také družstevní záložna Creditas. Ta vznikla v roce 1996 jako 1. Třebíčská záložna, jako Banka Creditas působí od ledna 2017.