Senátem ve středu prošlo zavedení takzvaných eDokladů. Lidé se tak budou moci už od poloviny ledna prokazovat úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, a to nejprve občanským průkazem, později i dalšími. Velké změny výhledově čekají třeba řidiče. Lidé si ale musí dát pozor na to, kdy kdo začne nové doklady uznávat. Policie bude například digitální občanky „umět“ až za několik měsíců. Proti zastáncům digitalizace v čele s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem se postavili odpůrci, jak ve sněmovně, tak teď v horní komoře, ale byli přehlasováni.

Elektronické doklady budou mít stejné právní účinky jako originální doklady. Nebudou v nich obsaženy žádné údaje nad rámec občanského průkazu a budou vydávány pouze na základě existujícího fyzického průkazu. Lidé si budou moci sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů.

Povinnost přijímat digitální verze průkazů má poněkud zvláštně nabíhat postupně. Kdo by se tak chtěl hned od prvního dne všude prokazovat digitálně, narazí.

„Pilotním dokladem pak bude občanský průkaz. Digitální verze průkazů plně nenahrazuje fyzickou podobu dokladů a bude postupně přijímána jednotlivými útvary a orgány,“ vysvětluje poradkyně KPMG Iva Vondrová. Od začátku roku by je měly přijímat orgány ústřední státní správy, od července kraje, policie, úřady práce či například finanční úřady. V roce 2025 by se povinnost měla rozšířit na všechny zbývající správní orgány, včetně zastupitelských úřadů, ale i na pošty.

Bezpečnost otázkou

Řada otázek se točí kolem bezpečnosti. „Aplikaci eDoklady může mít každý občan staženou ve svém mobilním telefonu (který má zpravidla každý z nás nějakou formou zabezpečený, v dnešní době chytrých telefonů se jedná zejména o biometrii v podobě tzv. „Face ID“ či „Touch ID“, tedy sken obličeje či otisk prstu). Samotná aplikace pak bude mít ještě svou dodatečnou autentizaci, taktéž v podobě biometrie či dodatečného hesla či PINu,“ přibližuje Vondrová.

Kde vlastně data budou uložená a kdo k nim bude mít přístup? Budou v mobilním telefonu a bez výslovného souhlasu daného občana k nim nebude mít přístup nikdo jiný, ani stát. Právě možnost kontrolovat, jaká data a v jakém rozsahu jsou sdílena se třetí stranou i možnost dohledat historii sdílení je v kontextu GDPR velkým pozitivem celého řešení.

Aplikace pro ověřování budou moci podle předlohy poskytovat s ohledem na své potřeby také jiné státní instituce, například policie a celní správa, které k tomu dostanou od agentury akreditaci. Lidé podle novely pošlou prostřednictvím aplikace požadavek na identifikaci, prokážou se přitom bankovní identitou nebo jiným způsobem elektronického ověření totožnosti. Aplikace vygeneruje kód, který si ověřující úřad, například policie nebo pošta, zkontroluje ve vlastní čtecí aplikaci.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že aplikace eDoklady bude k dispozici ke stažení od poloviny ledna 2024. „Hlavní je bezpečnost. Ukážete jen to, co je potřeba, nic navíc. Vše je dobrovolné, plastové kartičky se neruší. Náběh bude postupný. Teď ministerstva a úřad vlády, v červenci policie, finančáky a úřady práce. V lednu 2025 pošta a obecní úřady. Použít půjde jen u nás, 2026 očekáváme přechod na evropskou variantu. Máme tak čas na přípravu a hladký přechod,“ napsal Bartoš.

Proti byli i lidé z pětikoalice

Ne každý byl ale pro, a to včetně vládních politiků. Například senátor Michael Canov (SLK) schválení eDokladů kritizoval. Podle něj je to zbytečné, protože do dvou let má být zavedena celoevropská digitální peněženka. „Osobně považuji uzákoněné vydávání e-občanky (platné jen v ČR, u PČR až od 2. pololetí) za vyhazování peněz, neboť do 2 let má platit celounijní e-doklad. Navíc účinnost je vydána v rozporu se zákonem (nelze mimo 1. 1. či 1. 7. bez závažných zákonných důvodů, které nenastaly),“ uvedl Canov.

Bartoš čelil také pochybám Jany Zwyrtek Hamplové (za Nezávislé) o tom, zda eDoklad bude veřejnou listinou, nebo nikoli, což podle ní může mít vliv na různé právní úkony. Vicepremiér poukazoval na to, že elektronický doklad jako stejnopis fyzického průkazu veřejnou listinou bude, Zwyrtek Hamplovou ale nepřesvědčil. Bartoše se zastal Václav Láska (SEN 21). „Zákon jsem si prošel a nemám s ním jako vystudovaný právník problém,“ uvedl.

Velké změny se chystají u řidičů. „Výhodou je, že v případě ztráty chytrého telefonu lze eDoklady na dálku vypnout a není nutné obíhat úřady. Navíc nemusíme mít u sebe papírovou zelenou kartu, řidičský průkaz ani osvědčení o registraci vozidla,“ uvedl Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon.

Novela předpokládá, že digitální stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického občanského průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad jeho rámec. Lidé si budou moct sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů. Digitální doklady ale nebude možné využívat k cestám do zahraničí, v takovém případě bude nadále nutný standardní občanský průkaz. Za zneužití digitálního dokladu bude podle předlohy hrozit pokuta až 10 000 korun.