Nejen pivní lahve, do České republiky míří i změny nakládání s plastovými lahvemi a plechovkami. Ministerstvo životního prostředí plánuje zavedení povinného zálohování, které má významně snížit množství nevyužitých PET lahví a plechovek končících v odpadu. Stát si od toho slibuje ekologické a ekonomické benefity, ale také čistotu veřejných prostranství. Aktuálně se počítá s tím, že by člověk za odevzdanou lahev či plechovku dostal 4 koruny, nesmějí být ale zmačkané.

Nedávný průzkum ukázal, že v průměru každá pátá PET lahev a tři ze čtyř plechovek končí mimo tříděný odpad. „Pokud si tato čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně tak nevyužitých v komunálním odpadu jen v Praze skončí 45 milionů nápojových obalů,“ uvedla Kristýna Havligerová z iniciativy Trash Hero, která výsledky prezentovala.

Jak funguje zálohování v zahraničí? Na Radě ministrů životního prostředí jsem se o zkušenostech bavil se svým rakouským i slovenským protějškem. Na Slovensku vracejí PET lahve a plechovky dva roky, v Rakousku začnou od 1. ledna. Probrali jsme i jak by v budoucnu šlo naše systémy… pic.twitter.com/iHzyvzqesT

— Petr Hladík (@hladikpe) July 12, 2024

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil ekonomické a environmentální přínosy zálohového systému. „Obce si mohou na kalkulačce MŽP spočítat, kolik finančních prostředků získají při vysoké účinnosti systému zálohování PET lahví a plechovek,“ uvedl Hladík. Novela zákona o obalech, která má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11 000 míst pro jejich sběr, by měla vstoupit v platnost nejdříve v druhé polovině roku 2025 či začátkem roku 2026.

Do projektu se zapojilo také hlavní město. Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy, zálohování vyjádřila podporu. „Hlavní město Praha chce pomoct s úklidem a zároveň omezit odpady v centrální části města. Systém zálohování má nejen ekologické a environmentální dopady, ale také ekonomické benefity,“ řekla. Podle Komrskové by zálohování mohlo přinést úspory až 52 milionů korun ročně na svozu odpadu.

Rada hl. m. Prahy se řídí platným usnesením z května 2020, kdy zavedení zálohového systému nápojových obalů, primárně PET lahví a nápojových plechovek, na základě doporučení odborné komise podpořila.

Z lahve zase lahev nebude, argumentují

Ne všichni odborníci však s navrhovaným systémem souhlasí. Peter Krasnec, prezident Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství, upozorňuje na omezenou recyklovatelnost PET materiálu: „Každým procesem recyklace plastů se snižují jeho vlastnosti. PET lahev je recyklovatelná maximálně osmkrát, pokud nepřidáte primární granulát z ropy.“ Krasnec také nesouhlasí s tvrzením, že zálohování automaticky zlepší recyklaci PET lahví.

Josef Hejl, ředitel společnosti PETKA CZ, zdůrazňuje, že PET není donekonečna recyklovatelný a že kvalita recyklátu se postupně snižuje. „Argument, že jedině zálohováním zajistíme, že z lahve se bude vyrábět zase lahev, je mylný. Proces recyklace se stávajícím využitím žlutých kontejnerů je ověřený a plně funkční,“ uvedl Hejl.

Na druhé straně stojí firmy, které zavedení zálohového systému podporují. „Podporu zlepšování životního prostředí považujeme za klíčovou. Všechny naše výrobky prodáváme v udržitelných hliníkových plechovkách, které mají potenciál až 100procentní využití k opětovné výrobě,“ míní Jaroslav Dušek, country manager společnosti Hell Energy.

Výhody nejen pro Prahu

Zavedení zálohového systému by mělo pro Prahu a další města přinést hmatatelné výsledky. Podle ministerstva životního prostředí by Praha mohla po zavedení zálohování získat o téměř 70 milionů korun více než dosud. „Celkové přilepšení Praze by bylo na nevybraných zálohách přes 53 milionů korun a na zpoplatnění reklamních tiskovin přes 21 milionů korun,“ doplnil Hladík.

Systém zálohování by měl nejen zvýšit míru recyklace a snížit množství odpadu v ulicích, ale také přinést ekonomické úspory a zlepšit čistotu veřejných prostranství. Ministr Hladík připomněl, že systém bude zaveden již ve 18 státech, včetně Rakouska a Polska, od 1. ledna 2025.

„Díky zálohování se nám podaří skutečně z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut. Chceme také, aby se PET lahve a plechovky nepovalovaly v ulicích, v parcích ani v příkopech. A navíc zálohování přinese nejen Praze, ale všem obcím a městům přilepšení do rozpočtu. A pomocí zálohového systému splníme i nastavené požadavky evropské směrnice,“ shrnuje ministr životního prostředí.

Sedmina odpadu v Praze jsou plasty a kovy

Nápojové PET lahve a plechovky tvoří největší objem odpadů nacházejících se v ulicích, kolem silnic i v přírodě, včetně vodních toků. Z dostupných dat vyplývá, že plasty a kovy tvořily v centrální části Prahy v roce 2023 průměrně asi 13,3 procenta z celkového obsahu směsných popelnic. Pokud by se tato zhruba sedmina odpadu dala zredukovat, mělo by to velmi pozitivní efekt na stav úklidu v centrální části Prahy.

„Co se týče ekonomického dopadu, tak uvedu příklad: pokud by se snížila frekvence svozů na tři dny v týdnu ze současných čtyř, hlavní město by teoreticky ušetřilo téměř 18 milionů korun ročně. V případě nádob, které se nyní vyváží třikrát týdně, by snížení frekvence svozu na dva dny v týdnu mohlo přinést úsporu až 34 milionů korun ročně,“ vysvětluje Komrsková. Po zavedení zálohového systému se má mimo jiné zvýšit příjem hlavního města.

Nemačkat

„Když se obal dává do automatu, tak ten automat to jinak neumí udělat, než že to tam vložíte nezmačkané, ale pak to projede tím tubusem a dokonale se to zmáčkne. To znamená, že když potom vezu takto zmačkané PET láhve, tak ta měrná hmotnost je zhruba čtyřikrát až pětkrát větší, než když vezu obsah žlutého kontejneru. Protože každý z nás to tam dáme trošku jinak, to znamená, že ta hmotnost na stejný objem třeba 1000 l, je u zálohového systému vyšší,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle něj obaly být lehce zmačkané mohou, skener ale musí být schopen načíst čárový kód.