Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export - tedy hlavně v problémech se zmítajících automobilek nebo prodejců luxusního zboží. Ty již reagovaly na Trumpovy sliby o zavádění nových cel a zahájení nové obchodní války, jak uvádí deník Financial Times. Průzkumy jsou zhruba devět dní před volebním soubojem mezi Trumpem a demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou extrémně vyrovnané. Trump si však podle odhadů v posledních měsících polepšil a šance na výhru jsou nyní více na straně „jeho“ Republikánů.

Co se týče dopadů amerických voleb na finanční trhy, podle analytiků nemají výsledky potenciál s nimi dlouhodobě zahýbat. Ovšem případné vítězství Trumpa, dodrží-li své sliby a deklarovanou politiku, bude mít téměř jistě vliv na evropské ekonomiky.

„Trump by byl z pohledu Evropy a evropských trhů problematickým vítězem, protože v současné době deklaruje zvýšení obchodních bariér v podobě cel a dalších nástrojů omezení zahraniční konkurence na evropské zboží. V podobném, ale tvrdším duchu, se vyjadřuje i směrem k asijským zemím. Jeho volebním slibem je výrazné snížení daní. Výpadek příjmů chce pak právě vykrýt z vybraných cel. Jedná se o plán, který se už v jeho prezidentském období ukázal jako velmi lichý. Abychom byly fér, tak i jeho protikandidátka Harrisová plánuje velmi drahá opatření, která by vedla k výraznému prohloubení deficitu veřejných financí USA. Stejně tak nevysvětluje, kde chce vybrat dodatečné peníze. Oba kandidáti tak budou zvyšovat tempo zadlužování USA. Tedy pokud dodrží své sliby,“ řekl redakci hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Podle Bloombergu způsobuje Evropě hrozba Trumpova vítězství „ekonomickou noční můru“. Z rozpoutání nové obchodní války mají strach především evropští centrální bankéři. Ti už teď mají dost problémů kvůli skomírajícím evropských ekonomikám. Podle některých analytiků by Trumpovo vítězství mohlo srazit euro k paritě s dolarem.

Trump slibuje zavést cla na zboží ve výši 60 procent pro Čínu a až 20 procent pro všechny ostatní země. Pokud by nápad zrealizoval, způsobil by podle Bloombergu největší obchodní šok od zavedení Smootova-Hawleyho celního zákona v roce 1930, který tehdy prohloubil Velkou hospodářskou krizi. Trump by tak patrně překonal dopad svých kroků z prvního volebního období.

Například guvernér švédské centrální banky Erik Thedéen uvedl, že výrazné obchodní bariéry rozhodně nejsou dobré pro hospodářský rozvoj zejména pro země závislé na mezinárodním obchodu. Což je právě třeba Švédsko. „Mohlo by to ovlivnit inflaci a rozhodně by to mohlo ovlivnit růst, takže je jasné, že to není agenda, kterou bychom vítali,“ řekl.

Oproti roku 2017 jsme na tom mnohem hůř

Kontrast s obdobím, kdy byl Trump v úřadu poprvé, je alarmující, protože Evropa je nyní mnohem slabší. V roce 2017 neprobíhala válka na Ukrajině ani nebyla silně vyhrocená situace na Blízkém východě, a stejně tak EU nebyla pod vlivem svých klimatických cílů, ze kterých přes všechno nechce slevit. Eurozóna navíc v roce 2017 zaznamenala nejsilnější roční růst za posledních deset let a Británie nejlepší rok od roku 2014.

Nyní dokonce i růst britské ekonomiky, která v první polovině tohoto roku překonala ostatní členy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, zpomaluje dost na to, aby investoři vsadili na rychlejší uvolňování měnové politiky. Německo čeká druhý roční pokles hospodářství po sobě, zatímco francouzské podniky a domácnosti postihnou škrty výdajů a zvyšování daní v hodnotě zhruba 60 miliard eur. Nedávné průzkumy mezi podnikateli byly natolik hrozivé, že Evropská centrální banka (ECB) posunula plány na snížení úrokových sazeb na tento měsíc.

„I jen hrozba nových cel by zasáhla naše podnikatelské klima. Pravděpodobně by to utlumilo investice a – protože jde o velmi veřejná témata – oddálilo oživení spotřeby domácností,“ říká hlavní ekonom banky Berenberg v Londýně Holger Schmieding.

Nejistá je také případná reakce EU. Evropská komise má plán odvetných opatření na případná Trumpova cla. Proti rozhodnutí o uvalení cel na elektromobily vyrobené v Číně se ale postavilo Německo a čtyři další státy, zatímco 12 členských států se zdrželo hlasování.

Podle agentury Fitch by Trumpova cla na zboží z EU nejvíce poškodila Německo. Čtyři největší ekonomiky EU – Německo, Francie, Itálie a Španělsko – v současnosti čelí při vývozu do USA efektivní celní sazbě v rozmezí jen od 1 % do 2,6 %. Nejvyšší efektivní celní sazbu, 2,6 %, má z daného kvarteta ekonomik Itálie, protože do USA vyváží v relativně vyšší míře zboží, jako jsou oděvy a obuv, které podléhají vyšším individuálním celním sazbám již nyní. To se ale změní v případě výhry Trumpa a splnění jeho slibů zavést plošně na všechny položky 20procentní clo. Agentura Fitch variantně spočítala dopad zavedení univerzálního cla ve výši 10 %, 15 % a 20 %. I zavedení „jen“ desetiprocentního cla by na největší unijní ekonomiky mělo znatelně nepříznivý dopad.

„Nejvíce by cla poškodila již nyní poměrně těžce zkoušené Německo, které by se při zavedení desetiprocentního cla muselo rozloučit s 0,3 procentního bodu svého hrubého domácího produktu. Itálie by přišla 0,23 procentního bodu, Francie o 0,17 a Španělsko o 0,11 procentního bodu. Vzhledem k velikosti těchto ekonomik jsou tedy v přepočtu do české měny ohroženy až vyšší stovky miliard korun ročního výkonu každé z nich. Takové ztráty by podle agentury Fitch zřejmě dále prohloubily zaostávání EU za USA a dále by zatížily veřejné finance zemí EU (...) Netřeba připomínat, že Trumpova cla by byla další závažnou přítěží i české ekonomice a jejím veřejným financím, zejména kvůli provázanosti s německým hospodářstvím,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Volby v USA vyvrcholí 5. listopadu, již nyní ale mohou Američané hlasovat poštou či předčasným odevzdáním hlasovacích lístků. Podobně jako před čtyřmi lety by výsledek mohl být kvůli těsnému souboji jasný až v následujících dnech po volbách.