Díky intenzivním kontrolám v příhraničí se policii daří odhalit co chvíli další dodávku převážející nelegální migranty. Oproti loňskému roku je ale počet zadržených ilegálních uprchlíků v Česku výrazně nižší. Statisticky jde stále v drtivé většině o občany Sýrie, kteří jsou ale pro nás „nevyhostitelní“. Následují Turci a Afghánci.

Navzdory zvýšenému počtu záchytu ilegálních uprchlíků v okolních zemích se podle údajů české cizinecké policie oproti minulému roku počet zadržených migrantů výrazně snížil. A to téměř o 80 %. Do konce září bylo zadrženo celkem 2799 osob. Před rokem jich přitom bylo za stejnou dobu téměř 11 tisíc. Nejvíc z nich (1 024) na jižní Moravě. Naprostá většina z nich k nám totiž přichází přes slovenské hranice, menší část pak také z Rakouska.

Dá se ale očekávat, že počet zadržených migrantů v posledních týdnech poskočil, zejména kvůli opětovnému zavedení stálých kontrol na hranicích s Německem a také Slovenskem a namátkově i Rakouskem.

Z hlediska země původu kralují mezi zadrženými migranty stejně jako loni Syřané, kterých bylo 2231. Následují občané Turecka (417), Afghánistánu (44), Indie (15) a Maroka (14). Nejčastějším dopravním prostředkem migrantů je podle mluvčího cizinecké policie Josefa Urbana dodávka, pak osobní auta a autobusy. Na letištích a ve vlacích bylo zadrženo jen velmi málo osob, což ovšem neznamená, že zejména vlaky migranti nevyužívají.

Policie hlásí, že provádí zvýšený počet kontrol nejen na hranicích. „Kontroly se nezaměřují pouze na dopravní prostředky, ale i na ubytovny a provozovny,“ uvedl za cizineckou policii Urban.

Přeplnění uprchlických zařízení nehrozí

Do zařízení pro uprchlíky nakonec doputuje jen velmi malá část zajištěných migrantů. A přeplnění kapacit tak nehrozí, potvrdil deníku Echo24 mluvčí Správy uprchlických zařízení MV Jan Piroch. Takzvaná detenční zařízení, kde lidé čekají na vyhoštění, jsou u nás tři: Vyšní Lhoty, Bělá pod Bezdězem a Bálková.

„V zařízeních pro zajištění cizinců je momentálně 161 cizinců, kapacity jsou tak dostatečné. Nejčetnějšími státními příslušnostmi zajištěných cizinců jsou Turecko, Vietnam a Moldavsko,“ uvedl Piroch. V průběhu prvního pololetí letošního roku přišlo do těchto zařízení celkem 417 cizinců. Kromě zmíněných národností šlo v několika desítkách případů také například o občany Gruzie.

Uprchlická zařízení jsou u nás určena především pro ty, kteří čekají na vyhoštění, což se netýká největší skupiny – Syřanů, kteří jsou pro české úřady kvůli dublinským úmluvám prakticky nevyhostitelní, protože Sýrie není považována za „bezpečnou zemi“. Takoví migranti dostanou takzvaný výjezdní příkaz, což znamená, že musí do devíti dnů opustil Českou republiku. V jiné zemi si ale mohou zažádat o azyl.

O azyl v Česku zájem nemají. „V České republice požádají o azyl jednotky lidí, což je veliký rozdíl mezi námi a Rakouskem, které je srovnatelně velkou zemí. V Rakousku je žadatelů o azyl 100 000, u nás pár jednotek,“ řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Kvůli situaci v okolních zemích ale bude ministra nutné kontroly na hranicích se Slovenskem a Německem prodloužit.