Írán má technické schopnosti pro výrobu jaderných zbraní. Uvedl to v televizním rozhovoru Kamál Charrazí, bývalý ministr zahraničí a současný blízký poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameního a šéf Rady pro zahraniční vztahy. Zároveň oznámil, že Írán k takovému kroku přistoupí při obavách o svou existenci. Také v rozhovoru prohlásil, že Írán odpoví na nedávný izraelský útok v čase, který uzná za vhodný, pokud bude Izrael pokračovat v eskalaci. Informuje například Jerusalem Post.

„V současnosti máme technické schopnosti pro výrobu jaderných zbraní,“ řekl Charrazí. K jejich výrobě však země nepřistoupila jen kvůli Chameneího nařízení, dodal. Podle Charrazího bude Írán pravděpodobně dále pracovat na rozvoji svých balistických raket schopných nést jaderné hlavice a na navýšení jejich doletu.

Zároveň v rozhovoru uvedl, že Írán zareaguje na nedávný izraelský útok na vojenské cíle v Íránu. Zvlášť pokud Izrael bude konflikt eskalovat. „Jsme připraveni na válku, ale nechceme ji eskalovat, protože jsme v současné době prokázali, že jsme schopni odstrašení,“ prohlásil. „Je to na Izraelcích – pokud budou chtít skutečně pokračovat, odpovíme jim. Naše raketové schopnosti jsou všem jasné, což jsme během našich operací prokázali,“ uvedl. Írán po izraelském útoku oznámil, že si vyhrazuje právo reagovat.

Ostře také zkritizoval nedávný zákaz UNRWA v Izraeli. Označil to za „vrchol nepřátelství k lidským hodnotám“.

Charrazí už v minulých měsících mluvil o možnosti změny ve vojenské doktríně země, pokud by Izrael zaútočil na íránská jaderná zařízení.

Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program má jen mírové účely. Čelí však kritice Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že odmítá návrat zahraničních inspektorů do svých jaderných zařízení. Inspektoři by měli kontrolovat, zda Teherán skutečně nepracuje na vývoji vlastní jaderné zbraně. Bez přítomnosti inspektorů, které Írán ve svých zařízeních odmítá, MAAE nemůže úspěšně vykonávat svůj dohled.

Samotná MAAE ve svých zprávách dlouhodobě upozorňuje, že Írán zvyšuje zásoby uranu obohaceného na 60 procent. Na výrobu atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Vyšší obohacení však podle agentury AP už představuje relativně malý technologický krok.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken v červenci uvedl, že Írán je jen několik týdnů od dosažení schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Izraelští představitelé dávali v minulosti najevo ochotu vojensky zasáhnout proti íránským jaderným zařízením, pokud by Teherán byl blízko k výrobě jaderné zbraně.

V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění sankcí výměnou za snížení zásob obohaceného uranu a časové omezení obohacování uranu. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta po dobu 15 let. Tehdejší americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat.