Náklady na pořízení nejmodernějších amerických stíhaček F-35 budou ještě vyšší než avizovaných 120 miliard korun. Další miliardy totiž bude stát také potřebná modernizace letecké základny v Čáslavi, která momentálně není na provoz stíhaček páté generace uzpůsobena. Armáda by musela postavit nové klimatizované hangáry nebo prodloužit vzletovou dráhu. Ministerstvo obrany ale zatím přesně neví, kolik peněz bude muset na modernizaci infrastruktury vyčlenit.

Od počátku diskuzí o nákupu amerických stíhaček F-35 bylo jasné, že armáda se neobejde bez modernizace jednoho z našich vojenských letišť. Žádné z těch současných, včetně 21. základny taktického letectva v Čáslavi, odkud nyní létají gripeny, totiž není na jejich provoz připraveno. Bez potřebné přestavby by tak českých vojákům byly „supermoderní“ F-35 dobré leda tak na okrasu.

Překvapením proto bylo, když ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nedávno přišla s tím, že v částce zhruba 120 miliard korun je zahrnuta i modernizace letiště. „Je v ní infrastruktura. Je to kompletně se vším včetně té infrastruktury a letiště je infrastruktura,“ řekla na konci června Černochová během vstupu, který odvysílala například Česká televize. Tímto výrokem ovšem vnesla do nákupu stíhaček zmatek.

Před týdnem totiž deníku Echo24 odpovídala, že v ceně (cca 120 miliard korun) má být zahrnutý desetiletý servis stíhaček, výcvik a vybavení pilotů, munice a další položky. Potřebnou modernizaci letiště ale už nezmínila.

Jak to bude s modernizací letiště se pak brzy vyjasnilo, když mluvčí ministerstvo obrany Ivana Navrátilová potvrdila serveru iRozhlas.cz, že úprava vojenské základny v Čáslavi v ceně zahrnuta není.

„Modernizace letiště Čáslav bude řešena jinými kontrakty a primární záměr je realizace českými dodavateli, protože část výstavby bude prováděna bez ohledu na projekt pořízení nadzvukových letounů páté generace či jakýchkoliv jiných,“ řekla mluvčí. „Příkladem je dlouhodobě plánovaná a nákladná rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy,“ dodala.

O modernizaci čáslavského letiště se opravdu mluví už řadu let. Betonová přistávací dráha tam vznikla už v 50. letech minulého století a za tu dobu prodělala jen minimální opravy, což však nijak nebránilo v provozu letounů jako JAS-39 Gripen nebo Aero L-159 Alca, které nemají takové nároky. S F-35 je to ale jiné. Deník Echo24 na to upozornil jako první už loni v létě.

„Neviditelné letouny“ s technologií stealth totiž kvůli speciálnímu povrchu, který pohlcuje vlny nepřátelských radarů, vyžadují kromě zvláštní údržby například i klimatizované hangáry. K tomu je potřeba připočíst také náklady na realizaci zabezpečení hangárů, které si v požadavcích stanovila americká strana. Zapotřebí by bylo také prodloužení vzletové a přistávací dráhy.

Redakci se podařilo získat neoficiální informace z ministerstva obrany, podle nichž zatím není jasné, kolik finančních prostředků bude na rekonstrukci čáslavského letiště potřeba vyčlenit ze státního rozpočtu. Čeká se totiž na rozhodnutí vlády, která musí nákup letounů F-35 oficiálně schválit. Podle toho se budou odvíjet také parametry rekonstrukce. Rozhodnutí se očekává nejpozději během letošního podzimu.

O tom, že zatím neexistuje žádná studie, kolik bude uzpůsobení letiště pro F-35 stát, hovoří také místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). „Potvrzuje se to, co říkám již delší dobu. Nikdo opravdu neví, kolik nás budou F-35 celkem stát. Co já vím, tak dodnes třeba neexistuje ani studie, na kolik přijde přestavba letišť a infrastruktury,“ uvedl poslanec. Další nedořešenou otázkou budou hlukové limity, s jejichž dodržováním podle Růžičky mají F-35 problémy.

Česko má za dvě letky, tedy 24 stíhaček, zaplatit 5,62 miliardy dolarů, tedy zhruba 120 miliard korun. Pořízení 24 nadzvukových letounů pro českou armádu má být s velkým přehledem největším nákupem v moderní historii českých ozbrojených sil. Armáda si loni v létě vytypovala americké stíhačky F-35 jako nejvhodnější náhradu za generačně starší stroje JAS-39 Gripen, které má ČR pronajaté od Švédského království do roku 2027.

ČR není jedinou zemí, jež v poslední době projevila o americké F-35 zájem. V rámci modernizace vzdušných sil o jejich nákup usiluje také Řecko, Německo nebo Rumunsko. O dokoupení dalších strojů jedná nyní také Izrael. Více jsme psali například v článku Izrael koupí stíhačky F-35 o půlku levněji než Česko. Nelze to srovnávat, říká Černochová.