Severoatlantická aliance plánuje příští rok největší společné vojenské cvičení od studené války. Jak napsal britský list Financial Times (FT), aliance se chystá shromáždit 41 000 vojáků s cílem otestovat připravenost odrazit případnou ruskou agresi vůči jednomu ze členů NATO. Vojenské cvičení se uskuteční v Německu, Polsku a pobaltských zemích v únoru a březnu. Forma české účasti se zatím zvažuje, řekl zdroj z NATO.

Očekává se, že cvičení nazvané Steadfast Defender bude zahrnovat 500 až 700 leteckých bojových misí. Zapojeno by mělo být i více než 50 lodí, řekli FT nejmenovaní představitelé NATO. Podobně jako letos v červnu, kdy se konalo velké letecké cvičení Air Defender 23, NATO ani teď nezmiňuje ve svých plánech Rusko. Mluví pouze o tom, že tématem chystaných manévrů bude situace, kdy aliance čelí agresi od fiktivního východní bloku OCCASUS.

„Forma české účasti se stále zvažuje. Probíhají plánovací konference, kde se řeší prostory, síly i prostředky,“ uvedl zdroj z NATO. Jak dodal, pro českou armádu jsou podobné akce důležité i kvůli tomu, že na jejich základě plánuje své další aktivity a vojenská cvičení.

Manévrů se zúčastní také Švédsko, které členem Severoatlantické aliance zatím není. Celkově tak půjde o 32 zemí. Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko ani Maďarsko.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už loni v červnu uvedl, že aliance zvýší počet sil rychlé reakce ze 40.000 na více než 300.000. Letos v létě se pak země NATO shodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území. Jak to tehdy komentovaly zahraniční tiskové agentury, jde o velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala poprvé od konce studené války před 30 lety.

NATO dlouho nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za hranicemi aliance, tedy na Ukrajině, zuří nejkrvavější válka od roku 1945, situace se změnila.

Zvláště pobaltské země hlasitě vyzývají NATO, aby posílilo své východní křídlo vzhledem k tomu, že Bělorusko na svých hranicích shromažďuje vojáky. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že už začátkem července měly být do Běloruska přesunuty jaderné zbraně. Jejich přítomnost v zemi ale zatím nebyla potvrzena. Severoatlantická aliance rozmístila v Pobaltí mnohonárodní prapory, které mají v případě invaze zpomalit postup případného agresora.

Německo v červnu oznámilo, že v Litvě ponechá trvale 4000 vojáků. Cvičení jsou rovněž považována za klíčovou součást aktivit, které mají ukázat Moskvě, že je aliance připravena bojovat, řekly listu FT zdroje z NATO.