DOPADY POVODNÍ

Stanjura nevylučuje novelizaci letošního rozpočtu kvůli povodním, škody odhaduje na desítky miliard

DOPADY POVODNÍ
Stanjura nevylučuje novelizaci letošního rozpočtu kvůli povodním, škody odhaduje na desítky miliard

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok kvůli škodám způsobeným povodněmi. Řekl to v pondělí novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun.

Pokud by bylo třeba rozpočet novelizovat, chce Stanjura jednat s opozicí o rychlém schválení novely. Nyní schválený státní rozpočet počítá se schodkem 252 miliard korun, v rezervě je ale podle Stanjury nyní jen kolem jedné miliardy korun. Ministr zdůraznil, že žádný rozpočet nikdy nepočítá s tak velkou rezervou, aby pokryla katastrofu o rozměru nynějších povodní.

Záplavy, které 5. až 16. července 1997 postihly hlavně Moravu a východní Čechy, byly s 50 oběťmi nejtragičtější ve 20. století. V povodí Moravy a Odry tehdy spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Velká voda zasáhla zhruba třetinu území ČR, postiženo bylo přes 500 měst a obcí. Symbolem katastrofy se stala obec Troubky na Přerovsku, kde zahynulo devět lidí a z obce zůstaly jen trosky. Kvůli záplavám bylo evakuováno na 80 000 lidí, z toho víc než 10 000 jich zůstalo bez střechy nad hlavou.

Škody způsobené povodněmi dosáhly zhruba 63 miliard korun, což bylo přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997. Ještě v roce povodní vláda uvolnila na likvidaci následků 11,4 miliardy korun. V následujícím roce schválil Parlament převod dalších čtyř miliard korun z výnosů malé privatizace na povodňový účet. Postupně byly uvolňovány i další peníze, například Sněmovna schválila vydání povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun. Peníze poskytl také program Phare, úvěr poskytla i Evropská investiční banka.

Povodně, které mezi 7. a 17. srpnem 2002 zasáhly třetinu území ČR včetně části Moravy, devastovaly především jižní, střední a severní Čechy a Prahu a vyžádaly si 17 obětí. Záplavy se projevily v deseti krajích, nouzový stav byl vyhlášen v šesti z nich. Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které voda zničila téměř celé. Evakuováno bylo na 225 000 lidí, nejvíce v Praze.

Způsobené škody vláda odhadla na 73 miliard korun. Stát na úhradu škod poskytl zhruba 18 miliard korun, v rámci úvěru od Evropské investiční banky (EIB) získala ČR v roce 2002 celkem 400 milionů eur (více než 11 miliard korun). Další prostředky přišly z Fondu solidarity a Fondu soudržnosti. Další půjčku od EIB (určenou na budování protipovodňových opatření) ve výši devíti miliard korun získala ČR v roce 2006. Na pomoci ze zahraničí se podílelo zhruba 50 zemí včetně vzdáleného Japonska nebo Tchaj-wanu.

,