V české politice se do budoucna schyluje k jednomu zásadnímu sporu – jde o budoucnost Visegrádské skupiny. Zatímco odcházející hlava státu Miloš Zeman V4 dlouhodobě podporuje, jeho nástupce Petr Pavel je k funkčnosti aliance států střední Evropy o dost více skeptický. Situaci nenapomáhá ani pozice vlády Petra Fialy, kde proti dosavadnímu směřování poměrně ostře vystupuje ministerstvo zahraničí, a to především vůči Maďarsku.

Právě náměstek šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti) pro Evropu Jaroslav Kurfürst deníku Echo24 řekl, že země takzvané Visegrádské čtyřky se v posledních letech evidentně názorově rozcházejí. Podle něj zůstává aliance užitečná v udržování dobrých sousedských vztahů a spolupráci na podobných zájmech.

Hlavním motivem vzniku skupiny byla dle náměstka v roce 1991 vzájemná podpora tehdejších postkomunistických zemí v úsilí o začlenění do euroatlantických struktur a Evropské unie „Je nicméně evidentní, že zejména v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky se v posledních letech V4 názorově rozchází, zvláště kvůli postojům Maďarska k Ukrajině, Rusku, Číně, ale i obecně k tématům demokracie a lidských práv,“ míní Kurfürst.

„Proto očekáváme, že bude i nadále utlumen zahraničně a bezpečnostně-politický rozměr V4 spolupráce. V4 zůstává užitečná pro udržování dobrých sousedských vztahů prostřednictvím otevřeného, neformálního dialogu politických reprezentací a spolupráce tam, kde máme podobné zájmy,“ dodal.

Pavel je nezralý politik, naznačil Zeman

To rozhodně doposud nebyla politika Miloše Zemana. Ten si ještě naposledy v pátek při přijetí maďarské prezidentky Katalin Novákové dloubl do kritiků V4. „Oba dva vystupujeme proti pokusům některých nepříliš zralých politiků, kteří by chtěli visegrádskou spolupráci rozbít, nebo ukončit. Považujeme ji za přirozenou cestu ke středoevropské spolupráci a za podobnou regionální spolupráci, jako je třeba Benelux, nebo severská rada,“ řekl Zeman.

Odcházející prezident má za to, že jde o specifický kulturní fenomén, které je dobré zachovat a případně i rozšířit. „Tím nechci tvrdit, že bychom měli obnovit rakousko-uherskou monarchii,“ dodal.

Smolka: Česko umí vyjednávat s různými partnery bez ohledu na formát

Na Fialově kabinetu je teď situaci vyvažovat. Mluvčí vlády Václav Smolka deníku Echo24 řekl, že je třeba pokračovat v efektivní sektorové spolupráci.

Podle Smolky je beze sporu, že fungování V4 na politické úrovni ovlivnila – tak, jako téměř všechno v Evropě – ruská agrese na Ukrajině. Následně se ale Smolka rozchází s Kurfürstem v tom, jak členské země V4 zareagovaly začátek války.

„Především v prvních týdnech invaze se silně projevil fakt, že i na základě konzultací premiérů V4 se všichni představitelé Evropské rady jednotně postavili za podporu Ukrajiny a proti ruským agresorům, a to rozhodně nebyla samozřejmost,“ uvedl pro Echo24 Smolka.

„Na pracovní úrovni V4 pak identifikujeme celou řadu oblastí, kde probíhá praktická a efektivní sektorová spolupráce, zaměřená na výměnu zkušeností a na konkrétní společné projekty. V této spolupráci hodláme i nadále pokračovat, neboť se velmi často nesoustředí pouze na země V4, ale v širším měřítku na podobně smýšlející partnery na středoevropské, potažmo celoevropské úrovni,“ dodal mluvčí.

Česká republika podle něj během svého předsednictví v Radě EU jasně ukázala schopnost konstruktivně vyjednávat s různými zahraničními partnery, nehledě na formát spolupráce, a hodlá v tomto pokračovat i nadále.

Podle odborníka na V4 z Masarykovy univerzity v Brně Víta Hlouška může Česko stejně jako další země V4 spolupracovat v konkrétních projektech, které se netýkají „velkých“ otázek. I on zmiňuje přínos MVF, který podle něj funguje bez problémů a je přínosný pro spolupráci v oblasti vědy a vzdělávání. „Docela dobře fungují i konkrétní projekty v oblasti budování obranných kapacit či logistiky, což je nicméně dáno i tím, že je zde společný rámec daný NATO. „Není ale žádný důvod se těchto „drobných“ spoluprací vzdávat kvůli ideovým rozkolům mezi politickými reprezentacemi států V4,“ řekl Hloušek pro Echo24.

Česko od Slovenska převezme roli předsedající země V4 od července 2023. Aktuálně probíhají interní debaty v rámci MZV a společně se zástupci Úřadu vlády a jednotlivých resortů o programu, aktivitách a kalendáři českého předsednictví, které by se měly finalizovat v červnu. Na premiérské úrovni se poslední summit uskutečnil vloni v listopadu v Košicích. Po něm premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se podařilo názorové nesrovnalosti především s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vysvětlit.