Po oznámení o dodávkách západních tanků na Ukrajinu ožívá opět otázka dodání stíhaček. Ve středu dala Ukrajina opět najevo zájem konkrétně o americké stíhací letouny F-16. Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, deníku Financial Times (FT) sdělila, že je připravena poptávce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyhovět. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí a do loňského října velvyslanec v Německu Andrij Melnyk dokonce prohlásil, by teď měli západní spojenci Ukrajině dodat také válečné lodě a ponorky.

Ukrajina bude usilovat o získání letounů, právě jako jsou americké F-16, sdělil ve středu poradce ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova. O stíhačkách F-16 se o den dříve zmínil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Dříve se spekulovalo o tom, že by Ukrajina mohla od Američanů dostat letouny A-10, určené k ničení pozemních cílů palbou z těžkého sedmihlavňového rotačního kanónu ráže 30 mm. Více jsme o nich psali zde. Objevily se i spekulace o dodání stíhaček F-4 Phantom, které létaly už za války ve Vietnamu.

USA zatím ukrajinské žádosti o stíhačky odmítaly kvůli obavám, že by Kyjev tyto stroje mohl použít k útokům na ruské území. „Pokud jde o stíhačky F-16, tak zatím žádné oznámení nemáme,“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný americký činitel z obranného sektoru.

Jak ale sdělil listu Politico jeden ze západních diplomatů, i dodání raketometů HIMARS nebo tanků bylo původně pro USA nepřekročitelnou linií, která ale časem padla. „Stíhačky jsou dnes zcela nemyslitelné, ale za dva nebo tři týdny bude možná tato diskuze na stole,“ řekl listu jiný vysoce postavený evropský činitel.

Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují „žádná tabu.“ Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy.

Nizozemsko má v arzenálu asi 40 stíhaček F-16 a v současnosti je nahrazuje pokročilejšími letouny F-35. Stíhačky F-16 má podle Financial Times ve výzbroji dalších sedm členských zemí NATO včetně Polska, Norska a Rumunska.

Ponorky a lodě

„Potřebujeme válečné lodě, abychom mohli ochránit pobřeží, máme velmi dlouhé pobřeží. Potřebujeme také ponorky, abychom zamezili nebezpečí, že nový útok bude následovat od z Černého moře,“ uvedl Melnyk.

Nyní přislíbené bitevní tanky proti ruské invazi by měly být jen prvním krokem, zdůraznil Melnyk. „Stojíme proti velmi mocnému protivníkovi, Rusové vyrábějí zbraně na plné obrátky,“ upozornil diplomat a varoval, že válka ještě zdaleka není u konce.

Už dříve Melnyk řekl, že Ukrajina potřebuje posílit také své letectvo. Německo by podle něj mohlo poslat například své letouny Tornado nebo Eurofighter. Nového německého ministra obrany Borise Pistoriuse nabádal, aby prokázal vůdčí schopnosti.

Melnyk byl v posledních měsících svého působení na ukrajinské ambasádě v Berlíně nezvykle výrazným až kontroverzním diplomatem, jenž opakovaně kritizoval německé politiky. V rozhovoru s německým novinářem však také bagatelizoval zločiny Stepana Bandery, vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války.