Vítězství Donalda Trumpa má výrazný dopad na světové trhy i politickou scénu. Euro čelí značnému riziku poklesu, které je ještě umocněno včerejším kolapsem německé vlády. Zatímco evropští burzovní investoři utrpěli ztráty, nejbohatší lidé světa díky Trumpovu vítězství zaznamenali rekordní růst jmění.

„Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich zchudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné,“ komentuje dopady volebního výsledku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Například Elon Musk, který se v posledních měsících pohyboval blízko Donalda Trumpa a pomáhal mu s kampaní, si díky prudkému nárůstu hodnoty svých akcií připsal 27 miliard dolarů (624 miliard korun). Jeho koupě platformy X (dříve Twitter) se tak jeví mnohem příznivěji, než se původně odhadovalo – včerejší zisky více než vykompenzovaly jakýkoli předchozí pokles hodnoty sítě.

Zchudnutí jediného Evropana v žebříčku světově nejbohatších souvisí podle Kovandy s Trumpovou hrozbou zavedení nových cel na dovoz z Číny či EU. Evropské burzy se včera široce propadly, zatímco ty americké mohutně rostly. Klesaly také burzy čínské. Ruku v ruce s tím se tenčilo Arnaultovo jmění a sláblo euro.

Zatímco evropské burzy zaznamenaly prudké propady, ty americké zaznamenaly značný růst, a společně s čínskými akciemi se ztrácelo i euro. Trumpovo vítězství tak přináší nejen ekonomická, ale možná i bezpečnostní rizika pro Evropskou unii, která by mohla urychlit snižování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou.

„Banky jako ABN Amro a ING očekávají v nadcházejících měsících další, citelný pokles eura, až na paritu s dolarem. Podle Deutsche Bank člověk koncem letoška pořídí za jedno euro možná už jenom 1,03 dolaru. Nyní jej pořídí 1,075 dolaru,“ dodává Kovanda.

Propad eura může navíc razantněji urychlit kolaps německé vlády. Předčasné volby se očekávají v březnu 2025, po rezignaci ministra financí Christiana Lindnera, který opustil kabinet kancléře Olafa Scholze. Scholz se tak ocitl mezi dvěma tlaky: Trumpův viceprezident J. D. Vance požaduje zvýšení německých obranných výdajů, zatímco zelený koaliční partner Robert Habeck tlačí na prosazení ambiciózních cílů Green Dealu. Lindner, který varoval, že nelze udržet prosperující ekonomiku a zároveň realizovat nákladné ekologické reformy, nakonec musel odejít.