Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen společně s ukrajinským náčelníkem generálního štábu Andrijem Jermakem vymysleli „Kyjevský bezpečnostní pakt,“ který by poskytl Ukrajině bezpečnostní záruky pro dobu, kdy by ještě nebyla členem EU, případně Severoatlantické aliance. Rasmussen propaguje iniciativu několik týdnů a to i s jistým úspěchem, píše německý deník Handelsblatt. Příští týden se bývalý šéf NATO chystá do kancléřství, ve snaze přimět Berlín, aby s bezpečnostní smlouvou s Kyjevem souhlasil. O návrhu "Kyjevského bezpečnostního paktu“ jsme podrobně psali zde.

Jak ekonomický deník připomíná, plán byl poprvé oznámen už v září. Podle něj by se měla řada západních zemí, včetně Německa, zavázat vojensky posílit Ukrajinu a učinit z ní „hráz“ proti ruským útokům. Dosavadní přístup s postupným rozšiřování zbrojních dodávek na Ukrajinu by měl být nahrazen komplexními závazky pomoci.

Kyjev požaduje velmi rychlé přijetí do EU a to už za dva roky. To evropské země nevidí reálně a žádné přibližné datum nepadlo ani na pátečním summitu EU-Ukrajina v pátek v Kyjevě i přes okázalá prohlášení, že "Evropská unie je Ukrajina a Ukrajina je Evropská unie." Toho si je i přes rétoriku zřejmě Kyjev vědom, proto vznikl plán B.

Vstup do EU je pro Ukrajinu významný i z bezpečnostního hlediska. Evropské smlouvy stanoví doložku o vzájemné pomoci. V případě „ozbrojeného útoku na území členského státu“ jsou ostatní členové EU povinni napadenou zemi podpořit. Právě to je však důvod, proč pro řadu zemí EU nepřipadá rychlé přistoupení Ukrajiny v úvahu, píše německý deník s tím, že nenechat se zatáhnout do války s Ruskem zůstává zásadou i pro Německo. Zmíněný plán B je tedy "Kyjevský bezpečnostní pakt."

Rasmussenova iniciativa dosáhla nyní určitého úspěchu, když Evropský parlament ve čtvrtek odhlasoval rezoluci, která výslovně „Kyjevský bezpečnostní pakt“ zmiňuje. Europoslanci vyzvali členské státy EU, aby "úzce spolupracovaly s Ukrajinou na bezpečnostních zárukách založených na Kyjevském bezpečnostním paktu".

Rezoluce není závazná, ale vytváří "politický tlak na vlády," jak Rasmussen zdůraznil v rozhovoru pro Handelsblatt a některá další evropská média. Příští týden chce odcestovat do Berlína a v plánu je i schůzka v kancléřství.

"Kyjevský bezpečnostní pakt" by měl pomoci zajistit bezpečnost Ukrajiny, jakmile ruská útočná válka skončí. Nyní ale Rasmussen žádá po evropských zemích, aby ho podepsaly už teď v době války. "Čím dříve bude bezpečnostní pakt podepsán, tím lépe," řekl Rasmussen deníku Handelsblatt. Evropané by neměli čekat na příměří nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem. "To by dalo Kremlu podnět k pokračování agrese," varoval. "Abyste vyhráli válku, musíte překvapit a přemoci nepřítele," dodal bývalý generální tajemník NATO.

V návrhu paktu zveřejněném v září se hovoří o preventivní opatření vojenské, finanční, infrastrukturní, technické a informační povahy s cílem zabránit nové agresi, jakož i opatření, která mají být okamžitě přijata v případě nového zásahu do svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Struktura Kyjevského bezpečnostního paktu navíc zahrnuje plnohodnotný sankční balíček proti státu agresora a může zahrnovat i další složky, jako jsou dohody o poskytnutí moderních systémů protivzdušné obrany či protiraketových systémů Ukrajině, regionální dohody o bezpečnosti v Černém moři a další související věci. Podrobně o tom psalo Echo24 zde.

Podle deníku Handelsblatt však i Brusel považuje za nepravděpodobné, že by Evropané souhlasili s vojenským paktem s Kyjevem.