Izraelská armáda je připravena na pozemní operaci v Gaze. Kolem Gazy už existuje několik stanovišť s těžkou vojenskou technikou, která čeká na rozkaz k zahájení útoku. Ten však ze strany vlády premiéra Benjamina Netanjahua stále nepřichází. Podle informací Times of Israel, je možné, že se vedení země obává útoku Hizballáhu ze severu a po tlaku zahraničních spojenců dává více času vyjednávačům na návrat rukojmích. Armáda varuje, že nemůže být v nejvyšší pohotovosti donekonečna. Francouzský prezident Macron v pondělí v Izraeli řekl, že útok Izraele má proběhnout bez slitování, ale musí respektovat mezinárodní pravidla.

Podle listu Times of Israel je už armáda po 16 dnech leteckých útoků, během kterých zničila až 10 000 cílů připravena k pozemní operaci. Menší výsadky speciálních sil už u hranic z Gazou operují a krátce do Gazy pronikají, především kvůli mapování terénu a sběru informací. Armáda by však podle informací listu operaci ráda provedla „dříve nežli později“ a věří, že je schopna splnit hlavní cíl celé operace, tedy naprostou likvidaci infrastruktury a vedení teroristického hnutí Hamás. Podle listu měla také vládu informovat, že je v případě potřeby schopna své jednotky přesunout k severní hranici od Gazy během dní a je připravena i na boje na dvou frontách, tedy u Gazy, i u hranic s Libanonem.

Izraelská vláda je v každodenním kontaktu se svými spojenci. I s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. Ten jako čtyřhvězdičkový generál velel americkým silám na Blízkém východě a měl izraelskou armádu varovat před náročností vojenských operací v zastavěných oblastech. „Městský boj je extrémně obtížný a postupuje pomalu. Boj může být ještě ztížen hustou sítí tunelů Hamásu v Gaze a tím, že nepřítel měl mnoho času na přípravu. Spojené státy měly do Izraele vyslat řadu zkušených vojenských poradců, mimo jiné generálporučíka Jamese Glynna, který velel spojeneckým jednotkám v jedné z nejkrvavějších bitev proti ISIS u Fallúdžy. Právě tato bitva proslula nasazením vysokého počtu pozemních jednotek a počet civilních obětí překročil deset tisíc. V současnosti není jasné, jestli Izrael zvolí podobnou strategii, nebo půjde spíše taktikou cílených krátkých výpadů. Zároveň však u úst amerických představitelů zaznělo, že konečné rozhodnutí je, jako vždy, na izraelské armádě.

Právě Spojené státy a například Francie podle informací některých médií tlačí na odklad operace, dokud se nepodaří osvobodit více z 220 rukojmích v Gaze. Přes silné tlaky spojenců veřejně operaci podpořil například francouzský prezident Emmanuel Macron. „Boj proti Hamásu musí být nemilosrdný, ale nikoliv bez pravidel,“ řekl v pondělí v Izraeli. Připomněl, že útoku teroristů podlehlo nejméně třicet francouzských občanů a vyzval k vytvoření podobné koalice, která bojovala proti ISIS, s tím, že by se nyní měla zaměřit na Hamás.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prvních dnech útoku teroristů vyhlásil Hamásu válku a sliboval odplatu, kterou ještě Hamás nezažil. V minulých dnech podobnou podobně komentoval situaci na severu, když varoval Hizballáh před dalekosáhlými důsledky zapojení se do konfliktu. Pozemní operaci však v posledních dnech více nekomentoval. Ve společnosti sílí tlak, především od rodinných příslušníků obětí, k zahájení pozemní operace.

Podle listu Haaretz poslaly už Spojené státy do Izraele 46 letadel s vojenskou pomocí. Spojené státy také čelí častějším útokům od spojenců Íránu v Sýrii. Sama Izraelská armáda má poblíž Gazy tři stanoviště s těžkou technikou. Techniku má také u severních hranic s Libanonem, kde nařídila evakuaci vesnic dva kilometry od hranic s Libanonem.