Po dlouhých 22 letech příprav schválili zastupitelé města Brna v úterý nový územní plán, který zásadně ovlivní budoucnost moravské metropole. Dokument zahrnuje i výstavbu podzemní dráhy, místní obyvatelé by se tedy měli dočkat metra. Součástí dokumentu je dále i rozšíření tramvajových tratí i nové obytné čtvrti. Plán má začít platit od února 2025, jak ale uvádí Seznam Zprávy, lze očekávat, že některé části plánu budou napadeny žalobami. Jeho kompletní zrušení by však dle městského architekta Jana Tesárka, jehož kancelář plán zpracovala, hrozit nemělo.

Podzemní dráha a nové tramvajové tratě

Jedním z hlavních bodů plánu je vybudování podzemní dráhy, tzv. severojižního kolejového diametru. Ten má propojit nové hlavní nádraží s centrem města a dále pokračovat pod Šumavskou a Hradeckou ulicí až do Řečkovic.

Kromě metra dokument zahrnuje rozšíření tramvajových linek do okrajových částí města, například do Kamech, Bosonoh nebo Přízřenic. V centru města vznikne tangenta propojující Vídeňskou ulici s novým hlavním vlakovým nádražím a ulicí Tkalcovskou.

„Brno má být město krátkých vzdáleností a nový územní plán k tomu dává dostatečné předpoklady,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Jan Tesárek pro tn.cz. „A Brno má být také město, kde je podporována udržitelná doprava, tedy pěší, cyklistická i ta hromadná,“ doplnil.

Revitalizace brownfieldů a nové čtvrti

Územní plán též otevírá cestu pro rozvoj více než stovky nevyužitých lokalit, včetně areálů bývalé Zbrojovky a Špitálky. Plán umožňuje výstavbu obytných čtvrtí, které by mohly přivítat až 170 tisíc nových obyvatel. „Chceme vytvářet plochy, které umožní směs bydlení, práce, zeleně i odpočinku,“ doplnil Tesárek.

Důraz je kladen na tzv. čtvrti krátkých vzdáleností, kde jsou všechny potřebné služby dostupné do 15 minut. Zároveň má plán zajistit dostatečnou zeleň a kvalitní veřejné prostory.

Nové hlavní nádraží a dopravní uzly

Klíčovou změnou je přesun hlavního vlakového nádraží o necelý kilometr jižněji. Nové nádraží má být centrálním dopravním uzlem s pěti tramvajovými linkami a propojením na městský okruh. „Postarají se přibližně o 75 procent cestujících mířících k novému nádraží,“ řekl k tramavajovým linkám provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl. Podle Tesárka vznikne uzel srovnatelný s dnešní Českou ulicí, což zajistí efektivní obsluhu cestujících.

Otazníky však přetrvávají u silniční infrastruktury v jižní části města. Architekti řeší, zda nové nádraží napojí na městský okruh tunel, nebo estakáda.

Podpora zeleně a řešení výzev

Opoziční zastupitelé ocenili, že plán klade důraz na ochranu zeleně, zejména na rostlém terénu. „Největší rizika původního návrhu jsou alespoň částečně zmírněná,“ uvedla opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení).

Na některých místech však plán vyvolal kritiku. Například v Maloměřicích a Obřanech lidé protestují proti plánované výstavbě bytového komplexu na břehu Svitavy, který podle místních naruší charakter lokality.

Jak uvádí Seznam Zprávy, lze také očekávat, že některé části plánu budou napadené žalobami, jeho plné zrušení by však dle Jana Tesárka hrozit nemělo. „Dokument jsme podrobně konzultovali. Nemělo by hrozit jeho soudní zrušení,“ uvedl.

Dlouhá cesta ke schválení

Proces tvorby územního plánu začal v roce 2002 a vystřídaly se na něm téměř všechny politické reprezentace. Plán byl v minulosti několikrát pozměněn a jeho schválení provázely i politické spory. „Schvalujeme tady dokument, který byl zadán před 22 lety. Za takový čas nemůže až tolik město Brno. Ukazuje to na strašlivou legislativu, kterou má Česko v této oblasti,“ podotkl před hlasováním opoziční zastupitel a bývalý radní Matěj Hollan (Žít Brno). Primátorka Markéta Vaňková (ODS) schválení plánu vítá: „Brno konečně získalo dokument, který umožní rozvoj města přívětivého pro současné i budoucí generace.“