Německo oznámí velmi brzy svůj záměr poslat Ukrajině rotu, tedy asi dvacítku, tanků Leopard 2 a ve vývozu nebude bránit ani dalším spojencům NATO. Vyplývá to z vyjádření německých politiků, které přišly po sílícím tlaku Spojených států a Polska. Varšava tento týden poslala do Berlína oficiální žádost o povolení potřebné k reexportu tanků německé výroby. Své leopardy chce poskytnout také Finsko a další země. Značná část Němců ale není tomuto kroku nakloněna. V otázce většího zapojení Německa do podpory Ukrajiny je rozdělena i vládní koalice.

O definitivním rozhodnutí kancléře Olafa Scholze informoval německý magazín Der Spiegel nebo agentura Bloomberg v úterý odpoledne, symbolicky zhruba ve stejnou dobu, kdy do médií začaly unikat informace o tom, že by americká vláda mohla už ve středu oznámit, že poskytne Ukrajině „významné množství“ amerických tanků Abrams, jak napsal The Wall Street Journal.

Nový německý ministr obrany Boris Pistorius, který nastoupil do úřadu po odstoupení Christine Lambrechtové teprve před několika dny, v úterý řekl, že alianční státy mohou začít s výcvikem ukrajinských vojáků na zacházení s německými tanky Leopard. „Výslovně jsem vyzval naše partnery, kteří mají bojeschopné tanky Leopard, aby už začali s výcvikem ukrajinských sil. Nebudeme jim stát v cestě,“ uvedl Pistorius.

Německo se od počátku stavělo k vojenské podpoře Ukrajiny rezervovaně. A veřejná debata probíhala na jaře už třeba i o darovaných helmách pro ukrajinské vojáky, s postupující válkou se ale Německo rozhodlo některé bariéry odstranit. Vliv na to měl i tlak ze strany Spojených států a Polska. Německý kancléř o tom jednal minulý týden telefonicky s americkým prezidentem Joe Bidenem.

Vládní koalice ale není v otázce poskytování těžkých zbraní a německých tanků jednotná. Své výhrady má část SPD i Zelených. Podle sociologických průzkumů panuje v německé společnosti obava z eskalace konfliktu.

Podle německého opozičního poslance s českým původem Petra Bystroně z Alternativy pro Německo (AfD) je v Německu dlouhodobě patrný „silný názorový proud, který se staví proti jakémukoli exportu zbraní do krizových regionů a zapojování se do ozbrojených konfliktů“. „Dříve ho reprezentovaly hlavně levicové strany, které jsou teď ve vládě a musí prosazovat úplně opačnou politiku, což odmítá například část SPD a Zelených. Vláda si ten sílící proud uvědomuje. Lidé mají strach z války a protest může být brzy viditelný. Odpovídají tomu i průzkumy veřejného mínění,“ řekl pro Echo24 Bystroň. V diskuzích pod články o oznámené německé změně kurzu se podle něj začíná šířit panika z „atomové války“.

Většina Němců podle Bystroně volá po diplomatickém řešení krize na Ukrajině. „V dubnu se vedly hádky o to, jestli poslat Ukrajině pár tisíc vojenských helem, nebo ne, a téměř po roce tady diskutujeme o tom, jestli dodat tanky Leopard. Annalena Baerbocková nebo Robert Habeck přesto prosazují zájem Spojených států, Polska a některých dalších zemí. Vládní poslanci ve výborech souhlasné rozhodnutí předjímali už v minulých týdnech,“ dodává Bystroň.

Z další opoziční strany CDU (Křesťanskodemokratická unie) zaznívá naopak souhlasné stanovisko, ačkoli podle předsedy strany Friedricha Merze kancléř čekal příliš dlouho. Podobně se vyjádřila šéfka výboru Spolkového sněmu pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová z koaliční FDP. „Rozhodování bylo těžké, trvalo příliš dlouho, ale nakonec bylo nevyhnutelné,“ řekla agentuře DPA.

Agentura Reuters napsala, že šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rozhodnutí Berlína přivítal. V minulém týdnu oznámila dodávku tanků Challanger 2 také Velká Británie. Do té doby Západ poskytoval Ukrajině pouze tanky někdejší sovětské výroby. Desítky svých tanků T-72 poskytla i Česká republika. Cvičení ukrajinských tankistů pro nový typ techniky může v případě leopardů zabrat i dva měsíce.