„Rychlý návrat k míru a bezpečí.“ Macron přijel do nepokoji zmítané Nové Kaledonie
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se do Nové Kaledonie co nejrychleji vrátil klid, mír a bezpečí. Řekl to ve čtvrtek po svém příletu na toto francouzské zámořské území, které zažívá největší nepokoje od 80. let minulého století.
"Přeju si, stejně jako moji ministři a vláda, abych byl lidem po boku a byl svědkem co nejrychlejšího obnovení míru, klidu a bezpečí," řekl Macron, který absolvoval let dlouhý přibližně 16 000 kilometrů. Agentura AP píše, že jeho návštěva Nové Kaledonie potrvá jediný den a že během ní na vlastní oči uvidí následky střelby, žhářství, rabování a dalších násilností z posledních dnů. Zůstalo po nich nejméně šest mrtvých a rozsáhlé materiální škody.
French President Emmanuel Macron touched down in New Caledonia and called for a “return to peace, calm and security” after days of violent protests in the Pacific territory https://t.co/JUm4Do1Xut pic.twitter.com/vwA3dZu3GT
— Bloomberg TV (@BloombergTV) May 23, 2024
Očekává se, že se Macron bude snažit místní lídry, které hluboce rozděluje přístup k nezávislosti Nové Kaledonie, přimět k tomu, aby spolu znovu začali jednat. Poděkuje také členům bezpečnostních složek za to, že se snaží obnovit pořádek. Na ostrov po vyhlášení nouzového stavu z minulého týdne dorazily posily z Paříže.
French security forces are fighting armed gangs in Nouméa, the capital of New Caledonia. Separatists financially backed by Azerbaijan have launched a rebellion against France there. pic.twitter.com/PiwJEKYJEe
— NEXTA (@nexta_tv) May 22, 2024
Nepokoje na Nové Kaledonii vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998. Odpůrci chystaných změn mají obavy, že by byly výhodné pro novokaledonské profranczouské politiky, a naopak by dále marginalizovaly Kanaky, kteří v minulosti trpěli v důsledku přísné politiky segregace a dalekosáhlé diskriminace. Mezi potomky kolonizátorů a dalších přistěhovalců, kteří chtějí zůstat součástí Francie, a domorodým obyvatelstvem vládne napětí už desítky let.