Dosluhující eurokomisařka Věra Jourová v pátek oznámila, že i vzhledem ke konci jejího mandátu v Bruselu se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO. Jak ona, tak šéf ANO Andrej Babiš vzájemný rozchod na sociální síti X označili za přátelský.

„Blíží se konec mého mandátu v Evropské komisi a plánuji odpočinek od aktivní politiky. České republice chci být i dál prospěšná, využít pro ni své zkušenosti v akademické sféře. Těším se na novou cestu i na akademickou svobodu. Proto jsem se rozhodla pro přátelský rozchod s hnutím ANO. Děkuji za skvělou šanci, kterou mi daly ANO a dvě české vlády, reprezentovat Evropu i Českou republiku na světové scéně,“ uvedla Jourová.

2/2 Děkuji za skvělou šanci, kterou mi daly #hnutíANO a dvě 🇨🇿 vlády, reprezentovat Evropu i Českou republiku na světové scéně.

— Věra Jourová (@VeraJourova) June 28, 2024

I podle Babiše jde o přátelský rozchod. „Rozhodla se ukončit členství v hnutí ANO, protože se neslučuje s jejími plány na budoucnost v nestranické akademické sféře. Její rozhodnutí respektuji a přeju jí hodně štěstí a úspěchů v její další životní etapě,“ napsal expremiér o Jourové.

Příští týden by hnutí ANO mělo oznámit detaily o založení nové frakce v Evropském parlamentu. Programem nové skupiny bude podle Babiše suverenita, bezpečnost, boj proti nelegální migraci a za změnu Zelené dohody pro Evropu (Green Dealu).

Minulý týden Babiš oznámil, že ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe i z evropské strany ALDE. Hnutí v nich podle něj nemohlo plnit svůj program. Podle šéfky frakce Valérie Hayerové byl odchod ANO dlouho očekávaným rozvodem. Na sociální síti X tehdy dodala, že ANO zvolilo populistickou cestu neslučitelnou s hodnotami a identitou liberálů.

Věra Jourová je současnou českou zástupkyní v Evropské komisi, od listopadu 2014 eurokomisařka, do roku 2019 pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, od prosince 2019 je v EK místopředsedkyní a komisařkou pro hodnoty a transparentnost. Bývalá poslankyně byla mimo jiné od ledna do října 2014 ministryní pro místní rozvoj.

Nominaci současné ministryně pro místní rozvoj schválili představitelé koaličních stran koncem července 2014, rozhodnutí ale předcházelo dlouhé hledání vhodného kandidáta. Jourovou nominovalo hnutí ANO, jehož byla první místopředsedkyní, které předtím prosazovalo Teličku. Sociální demokracie původně navrhla někdejšího ministra financí Pavla Mertlíka, lidovci zase vysokého bruselského úředníka Petra Blížkovského. V prvním období byla komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele.

V roce 2019 byla Jourová jedinou kandidátkou české vlády vedené šéfem ANO Andejem Babišem, v nynější komisi vedené Ursulou von der Leyenovou se stala místopředsedkyní a komisařkou pro hodnoty a transparentnost. Loni v září Jourova uvedla, že už se nebude ucházet o třetí mandát v unijní exekutivě. Na akci pořádané serverem Politico podotkla, že ani neví, zda se vrátí do české politiky. Po deseti letech v exekutivní funkci Věra Jourová také poznamenala, že uvažuje o „jistém způsobu očisty od politiky“.

Jourová vystudovala pražskou filozofickou fakultu (1991), v roce 2012 dokončila i práva. Pracovala v Městském kulturního středisku v Třebíči (1991 až 1994), poté na tamním městském úřadu, v letech 2001 až 2003 vedla odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. V letech 2003 až 2006 byla náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj, kde skončila poté, co začalo její stíhání kvůli korupci, jež se později ukázalo jako nepodložené; Jourová vysoudila vysoké odškodné. Po odchodu z ministerstva působila jako konzultantka a zaměřovala se na evropské fondy.