V Singapuru za obchodování s drogami popravili pětačtyřicetiletou ženu, první po téměř 20 letech. Před pěti lety ji odsoudili za držení 30,72 gramu heroinu, což je více než dvojnásobek množství, za něž asijská země dává hrdelní trest. Zatímco Singapur přísné tresty za drogové přečiny obhajuje s důrazem na bezpečnost, ochránci lidských práv je odsuzují jako nepřiměřeně přísné, píše agentura AFP.

„Hrdelní trest, k němuž byla Saridewi Djamaniová odsouzena, byl vykonán 28. července 2023 (dnes),“ uvedl podle AFP v prohlášení singapurský úřad pro boj s drogami. Ženě odsouzené v roce 2018 „se dostalo spravedlivého procesu v souladu se zákonem a po celou dobu procesu ji zastupoval obhájce,“ dodal úřad. Její odvolání proti verdiktu soud loni v říjnu zamítl, neuspěla ani s žádostí o prezidentskou milost.

Singapur naposledy popravil ženu v roce 2004. Tehdy dostala hrdelní trest rovněž za obchod s drogami šestatřicetiletá kadeřnice.

Singapur na dva roky přerušil výkony poprav během pandemie nemoci covid-19, opět se k nim uchyluje od března 2022. Od té doby bylo popraveno 15 lidí. Za obchod s drogami byl jeden muž popraven naposledy ve středu, další exekuce je naplánovaná na 3. srpna.

„Tento týden vrhl světlo a ukázal tragičnost naprosté absence reformy trestu smrti v Singapuru. Zatímco většina zemí světa se od tohoto krutého trestu odvrací, singapurská vláda dál popravuje lidi za přečiny spojené s drogami, v rozporu s mezinárodním právem na ochranu lidských práv,“ uvedla podle AFP Chiara Sangiorgiová z nevládní organizace Amnesty International (AI).

Singapur naopak zdůrazňuje, že hrozba trestu smrti dělá tamní společnost jednou z nejbezpečnějších na světě. Nejvyšší trest hrozí za držení více než 500 gramů marihuany nebo 15 gramů heroinu. Podle AI loni vykonaly tresty smrti za drogové delikty jen čtyři země, vedle Singapuru ještě Čína, Írán a Saúdská Arábie, uvedla AFP.