KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Orbáne, na kolena!

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Orbáne, na kolena!

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Šikana Maďarska ze strany Evropské unie dosáhla prozatímního vrcholu. Anebo je to jen nátlaková operace, pokus zatlačit Viktora Orbána do kouta před summitem Evropské unie? Ten bude ve čtvrtek, bude to druhý pokus prosadit pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur, tedy přes jeden bilion korun (!). První hlasování v prosinci vetoval Orbán. Teď ve čtvrtek tedy zažijeme reparát v disciplíně hlasujme dobrovolně a jednomyslně.

Financial Times píší o jakémsi plánu na sabotáž maďarské ekonomiky (sabotovat stojí přímo v podtitulku článku FT). Plán údajně vzniká na sekretariátu Evropské rady, později bylo upřesněno, že „jen“ v poznámkovém aparátu jakéhosi návrhu. Ale plán je to dramatický, snad proto, že i situace je dramatická.

Ukrajina má toho času zastaven penězovod ze Spojených států. Podle plánu by se proti Maďarsku použilo jeho vysoké inflace 5,5 procenta ( oproti českým 7,6 procenta se až vysoká nezdá) a vysokých nákladů na obsluhu státního dluhu. Veřejný dluh má Maďarsko skutečně vyšší než třeba my, téměř dvakrát. Na summitu by v případě pokračující Orbánovy neústupnosti zbytek účastníků vyhlásil, že zmrazí všechny unijní platby do Maďarska. Tím by se na finančních trzích mohl spustit run na maďarský forint a mohla by zkolabovat důvěra zahraničních investorů v maďarskou ekonomiku.

Je málo pravděpodobné, že by se mezi zbylými 27 lídry nenašli oponenti. I tak vyráží dech, že takové úvahy vůbec někdo v unijní byrokracii napíše a pustí je ven. Otvírá se před námi nový stupeň šikany. Hlavní poradce Viktora Orbána Balász Orbán mluví o vydírání. Ale ta zpráva otevírá ještě jednu, zatím teoretickou otázku. Vlády členských zemí se mohou z různých důvodů ocitnout ve vážném sporu s Bruselem. Je pak taková země vydíratelnější, když má, nebo když nemá euro?

Na jedné straně je zřejmé, že Maďarsko i bez eura udělalo dost pro svou zranitelnost. Poslední dva roky ekonomicky vrávorá. Je velkým příjemcem unijních dotací, v přepočtu na hlavu inkasuje asi o třetinu víc než my. Na druhé straně tu jsou vzpomínky na krizi eurozóny, přesněji na rok 2011 a na pád Silvia Berlusconiho. Tehdejší premiér Itálie se zdráhal přijmout úsporný rozpočtový kurz, který po něm žádal Berlín. Nato Berlusconiho v srpnu 2011 vedení Evropské centrální banky vyzvalo k provedení strukturálních reforem důvěrným dopisem, který samozřejmě vzápětí „unikl“ na veřejnost. Dopis byl okamžitě vykládán jako stanovení podmínek, za jakých je ECB ochotna podržet italské dluhopisy. Až v druhém sledu nastoupili na Berlusconiho jeho partneři z Evropské rady v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym. Zanedlouho Berlusconi padl, následoval technokratický kabinet (a vzestup euroskepticismu v Itálii).

U neeurového Maďarska chybí možnost poslat mu vytýkací dopis z ECB, který by měl potenciál vytvářet napětí na finančních trzích. A politicky by ta poprava byla nákladnější. Někteří autoři, jmenujme Thomase Faziho, spekulují, že být Maďarsko v eurozóně, Orbán už by byl odstraněn monetárním pučem. Je to zajímavý moment pro české debaty o euru, skoro tak zajímavý jako otázka, co si o tomto druhu vyhrožování vůči členskému státu EU myslí náš premiér.

30. ledna 2024