Letošní rok se nese v duchu úřadů, které nedokáží vyřizovat svou základní agendu. Po měsících se zřejmě podařilo začít vyřizovat důchody v zákonem daných lhůtách, méně se však mluví o tom, že stejný osud potkal žadatele o potvrzení na ministerstvu školství. A pořád vyřešený není. Stát chce po lidech potvrzení o studiu, bez kterého na ně uvalí další finanční náklady, nehledě na ty časové. Důvody jsou v obou případech stejné: hrne se na nás příliš žádostí a máme málo lidí. Jenže to často rodiče, kteří strávili hodiny a měsíce vyřizováním potvrzení, které po nich sám stát chce, vůbec nezajímá. A zákon jim v tom dává za pravdu, mohou žádat odškodnění.

Jak deník Echo24 dříve informoval, na ministerstvu školství se v posledních letech zasekly s žádostí o potvrzení studia v zahraničí tisíce lidí. Začátek problému sahá až do působení předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). Některé žádosti se přitom vyřizovaly tak dlouho, že to pro některé studenty znamenalo dokončit studium dříve, než jim jeho průběh místní úřady potvrdily. To s sebou ale zároveň nese také náklady, nemluvě o těch časových.

V Česku stvrzené zahraniční studium je totiž potřeba dokládat mimo jiné zdravotním pojišťovnám, které jinak nutí studující platit zdravotní pojištění, je třeba k vyřízení daňových přiznání či je důležité v důchodové evidenci správy sociálního zabezpečení, kde může hrát roli například u sirotčích důchodů.

Jedna z matek, jejíž příběh deník Echo24 dříve popsal, se k vyřízení žádosti dostala až téměř po roce, v kterém musela – i přes aktivní snahu situaci řešit – podstoupit měsíce neexistující komunikace ze strany ministerstva, opakované porušování zákonných lhůt a nakonec se domoct rozhodnutí až za pomoci advokáta.

Za problémem má stát kromě „dědictví“ tisíců nevyřízených žádostí z předchozích let i dlouhodobé zanedbání problému a zcela nedostatečná kapacita personálu, který se vyřizování žádostí věnoval. Ministerstvo slíbilo nedlouho poté, co se o problém začala zajímat média, radikální změny. Jak nyní deníku Echo24 ministerstvo potvrdilo, ke změnám došlo. Ani po několika měsících však stále nejsou všechny žádosti po zákonných lhůtách vyřešené včas.

Podle ministerstva školství se situaci daří „postupně stabilizovat“, to však ale také znamená, že zůstává stále řada žádostí po zákonných lhůtách. „Již k dnešnímu dni bylo v roce 2023 vydáno dvakrát více rozhodnutí než v roce 2022 a předpokládá se dořešení většiny dlouhodobě nevyřízených žádostí do konce roku 2023. Bohužel dochází letos k dalšímu velkému nárůstu žádostí, jen za měsíce srpen až říjen bylo podáno téměř 1300 žádostí, což klade i na stávající posílené personální zajištění velké nároky. Ne u všech žádostí se tedy daří splnit danou měsíční lhůtu, zvláště tam, kde věc vyžaduje komunikaci se zahraničními akreditačními institucemi,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí resortu Tereza Fojtová. Ministerstvo dlouhodobě tvrdí, že situaci také komplikuje potřeba dožádat si od uchazečů další informace či úpravu podkladů. Většinu žádostí se podle ní daří vyřešit do dvou měsíců.

Resort tedy slíbil na začátku léta, že chystá zásadní změny. K těm podle mluvčí patří to, že se od prvního července přesunula celá agenda pod kancelář vrchní ředitelky sekce Vysokého školství Radku Wildovou a došlo k systematickým změnám na základě interního prověřování. „Předně byla nastavena nová kompletní evidence stavu žádostí včetně každého jednotlivého procesního úkonu. Do této evidence byly v rámci zpětné evaluace zahrnuty všechny žádosti za rok 2022 a 2023 včetně evidence důvodů, proč nedošlo k jejich vyřízení, díky čemuž lze již systematicky řešit případné nečinnosti,“ dodala mluvčí Fojtová.

Resort se také zaměřil na jeden z kamenů úrazu, prakticky neexistující komunikaci, kterou popisovala řada žadatelů. Ti jsou podle ní nově kontaktování v případě nedostatků v žádostech, byla vytvořena nová speciální mobilní linka, která vyřizuje hovory nepřijaté v úředních hodinách. Na určené linky se totiž podle rodičů prakticky nedalo dovolat a fungovaly jen ve velmi omezeném čase.

Stejně jako v případě situace s důchody na České správě sociálního zabezpečení, i zde existují zákonné postupy, které mají chránit občany před nečinností úřadů. A ty jim dávají za pravdu i v tom, že přetížení personálu, s kterým si navíc ministerstva neumí řadu měsíců (či let) poradit, nejsou žádným důvodem pro podobná selhání. Pro ty, kterým kvůli podobné situaci vznikla škoda, pak existuje i možnost požadovat odškodnění.

Postup spočívá v zásadě ve třech možných krocích, jak nečinnost úřadu řešit (podrobněji jsme se tím zabývali zde). Prvním je obrátit se na nadřízený úřad, v případě ministerstva tedy přímo na konkrétního ministra. Pokud ani to nepomůže, mohou se lidé obracet se stížností na Kancelář Veřejného ochránce práv. A ve třetí řadě pak mohou zkrátka úřad zažalovat u soudu. V  případě nezákonného postupu úřadů mají přitom lidé nárok i na odškodnění. „Pokud Vám kvůli nesprávnému úřednímu postupu (nečinnost, průtahy nebo nepřiměřená délka řízení) vznikla majetková nebo nemajetková újma, můžete od státu žádat finanční odškodnění,“ uvádí kancelář ombudsmana.

To, že k vyřizování agendy nemají úřady dost lidí, podle advokáta Jakuba Siřínka nemusí nikoho zajímat. „Stát, případně jeho správní orgán, je povinen dodržovat platné právní předpisy ČR, a tedy i práva občana. Pokud má tedy stát povinnost v souladu s výkonem veřejné moci činit rozhodnutí, má je tak činit. Argument či spíše výmluva nedostatku úředníků je v rámci objektivní odpovědnosti státu (správního orgánu) zcela irelevantní, neboť se objektivní odpovědnosti nelze zprostit a důvody zavinění nečinnosti úředníků tak nebudou předmětem zkoumání,“ uvedl pro deník Echo24 advokát Jakub Siřínek.