Muž čtyři roky zneužíval a znásilňoval nezletilé chlapce, soud následně přijal dohodu o vině a trestu a pachatel odešel s podmínkou. O zpřísnění institutu dohody nyní chtějí ve sněmovně jednat poslankyně Barbora Urbanová (STAN) a Taťána Malá (ANO). Obě se pro Echo24 shodly, že často nejde o ideální řešení těchto případů. Posílit by se podle nich měla role tzv. zvláště zranitelné oběti.

Krajský soud v Brně v srpnu čtyřiatřicetiletému muži, který mezi lety 2018 až 2021 z pozice vedoucího letního tábora, pohlavně zneužil a znásilnil nezletilé chlapce, uložil tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let. Poprvé se muž činu dopustil v roce 2018, kdy jako vedoucí letního tábora v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku zneužil dvanáctiletého chlapce. V dalších třech letech zneužil v Břeclavi pět chlapců ve věku od deseti do 14 let. Soud souhlasil s navrženou dohodou o vině a trestu mezi státním zástupcem a obhájcem obviněného.

Poslankyně Urbanová pro Echo24 řekla, že od doby, kdy se k ní dostávají příběhy lidí, kteří přežili domácí či sexualizované násilí, se setkala dohromady se třemi konkrétními případy, kdy byl tento institut využit. „Rozsudky mám v ruce a nechápu, z jakého důvodu došlo k rozhodnutí soudu dohodu přijmout. Věřím, že soud má udělat všechno pro to, aby pachatele tak hrozných činů (druhých nejhorších hned po vraždě) nejen potrestal, ale i napravil,“ uvedla Urbanová.

„Ve velmi krátkých rozsudcích nečtu nic o nařízené léčbě nebo o zákazu přiblížení, a to ani v případech drsného stalkingu. K čemu to vede? Pachatel běhá po svobodě, sice s podmínkou, a oběť stále stalkuje, šikanuje, napadá nejen na internetu. Oběť se nemůže odvolat, kouká jak blázen, že sice zvládla traumatizující výslechy, ale soudu nestojí za projednání ani za adekvátní trest,“ dodala s tím, že dohody jako takové jí nevadí, ale není si jistá, že vždy při jejich využití dochází k adekvátnímu potrestání pachatele.

Taťána Malá pro Echo24 uvedla, že v aktivitě změny institutu dohody o vině a trestu je vedou především příklady z praxe, která podle ní ukazuje, že ne vždy je to ideální způsob řešení spáchaného trestného činu. „A neexistence možnosti oběti se odvolat se ukazuje jako ne vždy vhodná,“ uvedla Malá.

Poslankyně chystají na 17. října kulatý stůl, kam zvou dle svých slov všechny relevantní aktéry, kteří mají k institutu co říct. „Máme několik možností, jak se současným stavem něco udělat, je ale jisté, že něco se stát musí. Zvláště zranitelné oběti mají zvláštní postavení, máme dle zákona povinnost se k nim chovat citlivě, ale při využití tohoto institutu to jakoby neplatí a na jejich pocit bezpečí a spravedlnosti se nebere ohled,“ uvedla Urbanová s tím, že většina politických stran ví, že se něco musí stát. Politická jednání mají proběhnout právě po kulatém stolu.

Podle Malé už začala i jednání s ministerstvem spravedlnosti. „Jsme přesvědčené, že ve vybraných případech najdeme odbornou i politickou shodu. Proto také pořádáme ten seminář, na kterém budou zástupci dotčených oblastí. Nicméně předem lze konstatovat, že obecně vůle tuto oblast regulovat a upravit je zde mezi všemi stranami,“ dodala Malá pro Echo24.

Pozor na přílišné vychýlení práv, varuje advokát

Advokát Tomáš Nahodil, kterého oslovil deník Echo24, uvedl, že otázka dohod o vině a trestu a toho, na které trestné činy bude dopadat, leží na zákonodárcích. „Ten institut jako takový urychluje trestní řízení. Důkazy v daném řízení mohou být v některých případech tak silné, že se za určitých okolností obviněný dohodne se státním zástupcem. Kdyby důkazy nepostačovaly, tak obviněný využije zásady in dubio pro reo, tedy v pochybnostech v jeho prospěch (obviněného), a dohodu by neuzavíral,“ řekl Nahodil.

„Teď je tu otázka jednak kriminologická, ale i politická: na které trestné činy by to mělo dopadat? Je rozdíl mezi majetkovými trestnými činy, činy proti životu a zdraví a dalšími. Vítám prostor k diskusi, ať už v médiích nebo se zákonodárci, se k platnému právu vyjadřovat a navrhovat, v čem a jak by mělo být opraveno, na co by mělo, nebo naopak nemělo dopadat,“ dodal Nahodil

Osobně se domnívá, že možnost uzavřít dohodu by měla být co nejširší, protože pachatel může spáchat méně či více přísně trestaný zločin. „Nevidím řešení v tom, že na něco nebude dohoda o vině a trestu dopadat. Účelem trestního řízení je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, kdo ho spáchal a pokud ho spáchal, tak ho odsoudit a potrestat. Dohodou o vině a trestu se to jenom zkracuje, neobcházíte to,“ řekl Nahodil s tím, že debatu chápe. „Možná se uzavírají i takové dohody, že kdyby padl rozsudek, tak by asi byl přísnější. To ale nevíme, může to být trochu mediální zkratka,“ dodal Nahodil.

pohybuje ve„Uzavírání dohody o vině a trestu se nepohybuje v jiných mantinelech, než v jakých by se pohyboval rozsudek. Stále platí stejné trestní sazby. Rozsudek může být stejný jako dohoda, ale také nemusí, protože by pak do toho vstupovalo i řízení před odvolacím soudem, který by rozsudek mohl zrušit a vrátit, potvrdit, změnit… Ale ta výše trestu a podmínky pro jeho uložení nejsou jiné pro dohody a jiné pro rozsudky. To je v trestním zákoníku stejné,“ uvedl Nahodil.

V souvislosti s posílením role zvláště zranitelné oběti Nahodil uvedl, že by se tomu nebránil. „Do trestního řízení vstupuje několik stran s odlišnými zájmy. Jednu reprezentuje stát v osobě státního zástupce. Potom tam máte poškozeného – oběť. A pak toho obviněného. A při zásazích do trestního procesu je nutné zvažovat, aby nedošlo k nevyváženému vychýlení ve prospěch práv jedné z těchto stran, které by poškodilo nebo ztížilo uplatňování práv některé z těch zbývajících,“ řekl Nahodil s tím, že odbornou diskusi považuje za vhodnou. „Je ale nutné si dávat pozor, aby zásahy do trestního procesu nebyly ukvapené a nepodléhaly mediálním zkratkám,“ dodal Nahodil.