Tisíce lidí v pondělí prošly americkým Chicagem, aby vyjádřily nesouhlas s americkou podporou Izraele v jeho tažení v Pásmu Gazy, zatímco ve městě začínal předvolební sjezd Demokratické strany. V první den sjezdu vystoupila řada předních demokratických politiků, včetně prezidenta Joe Bidena, který podle agentur pojal projev jako rozlučkový a předával vedení strany mladším.

Volební sjezd americké Demokratické strany v pondělí večer začal projevem prezidenta USA Joea Bidena, který se ohlížel za svým působením a zároveň předával vedení strany do rukou své viceprezidentky Kamaly Harrisové.

„Miluju tu práci (prezidenta), ale svou zemi miluju ještě víc,“ prohlásil Biden v narážce na rozhodování o odstoupení z voleb. „Ameriko, dal jsem ti ze sebe to nejlepší,“ dodal pak na závěr projevu.

Biden v něm nešetřil kritikou na adresu Trumpa, který se o Bílý dům utká s Harrisovou. Označil jej za „lúzra“, lháře a také jako usvědčeného zločince, v odkaze na květnový odsuzující verdikt poroty v New Yorku. Připomněl také vpád Trumpových stoupenců do sídla Kongresu či jeho nelichotivá slova o padlých amerických vojácích. „Kdo si sakra myslí, že je?“ zvolal Biden.

Projev měla také Bidenova manželka Jill nebo bývalá demokratická kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová.

Tisíce lidí proti podpoře Izraele

Účastníci manifestace se shromáždili v jednom z parků v centru Chicaga a pak zamířili ke stadionu United Center, kde demokraté formálně vyšlou do listopadových prezidentských voleb viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Kolik lidí přesně pochodovalo, nebylo ihned jasné, podle médií však účast zjevně nedosahovala desetitisíců, jak někteří organizátoři předesílali.

V davu byli studenti, rodiny s dětmi, zvolení činitelé a další, přičemž lidé mávali palestinskými vlajkami a skandovali pokřiky jako „konec okupace“ nebo „celý svět se dívá“, napsala agentura AP. Tyto slogany podle ní zaznívaly i v roce 1968, kdy lidé v Chicagu rovněž při volebním sjezdu demokratů protestovali proti americké válce ve Vietnamu, což tehdy vyústilo v tvrdý zásah policie a chaos v ulicích.

V pondělí se nic takového neopakovalo a manifestace byla téměř celou dobu poklidná, píše agentura Reuters. V blízkosti United Center se nicméně od hlavního proudu odpoutalo několik desítek demonstrantů, kteří strhli část bezpečnostní bariéry. Na místě rychle zasáhla policie, která nejméně čtyři lidi zadržela, uvádí Reuters. Podle AP skončilo v poutech „několik“ lidí.

Protesty na konferenci demokratů se očekávaly dlouho dopředu, neboť administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena již měsíce čelí kritice aktivistů kvůli svému postoji k válce v Gaze. Jakkoli místy vyjadřuje výhrady vůči zabíjení palestinských civilistů a vyzývá k uzavření příměří ujišťuje, že v případě napadení od Hizballáhu či Íránu by Izrael bránila a pokračuje ve vojenské podpoře židovského státu. Harrisová, která kandiduje na prezidenta po Bidenově odstoupení z kampaně, se zatím od tohoto přístupu neodklání.

Demonstranti v Chicagu Bidena i Harrisovou obviňovali z podporování genocidy Palestinců. Volali po přerušení bojů mezi Izraelem a Hamásem a také po zastavení amerického vyzbrojování Izraele. Demokraté mezitím na úvod sjezdu schválili politický program, který k uvalení zbrojního embarga na Izrael nevyzývá, informoval list The Washington Post.