Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden ovládl Ázerbájdžán, k dnešnímu poledni uprchlo do Arménie více než 50 000 lidí. Jde o téměř polovinu obyvatel separatistického regionu. S odkazem na arménskou vládu o tom informovala agentura TASS.

Arménské obyvatelstvo neuznané republiky Ararach se obává násilí ze strany ázerbájdžánských vojsk. Ázerbájdžánské ministerstvo zdravotnictví dříve uvedlo, že při jeho vojenské operaci v oblasti minulý týden zahynulo 192 příslušníků ázerbájdžánských sil a jeden civilista, čímž počet obětí bleskové operace přesáhl 400. Arménští separatisté už minulý týden oznámili 213 mrtvých a přes 400 zraněných. Baku dnes uvedlo, že při ofenzivě ve sporném kavkazském regionu bylo zraněno dalších 500 vojáků.

V oblasti před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo asi 120 000 etnických Arménů. „K 15:00 (místního času, 13:00 SELČ) přešlo přes most přes řeku Chakari 50 243 lidí, násilně vysídlených z Náhorního Karabachu,“ uvedla mluvčí arménské vlády. Agentura AFP dříve uvedla, že Baku v neděli otevřelo jedinou silnici, která spojuje oblast s Arménií.

Ázerbájdžánské bezpečnostní složky dnes na této trase v Lačinském koridoru zadržely bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana, uvedl s odkazem na jeho manželku server RBK. Vardanjan, miliardář a investiční bankéř, stál v čele karabašské separatistické vlády od listopadu 2022 do února 2023. Zdroj blízký kabinetu v Baku v úterý AFP řekl, že pracovníci bezpečnostních složek hledají mezi arménskými uprchlíky možné pachatele válečných zločinů.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména válku v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.