Kromě mimořádných valorizací čeká zejména seniorky letos další navýšení důchodů. Od ledna vstupuje v platnost takzvané výchovné, tedy částka, která má odměnit lidi v důchodovém věku za péči o dítě i pomoci snížit nerovnosti mezi výší důchodů žen a mužů. A také další téměř dvacetimiliardová „sekyra“ do státního rozpočtu, která sklidila kritiku odborníků i například Nejvyššího kontrolního úřadu, jelikož jde o další navyšování výdajů na dluh, které není kryté úsporami či vyššími příjmy.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku se od nového roku opět zvyšují. Průměrná starobní penze se celkem zvedá o 825 korun. Do zásluhové výměry se nově přidává ještě bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným a s valorizací by tak průměrný starobní důchod měl podle ministerstva práce dosahovat asi 19 500 korun. Vedení resortu počítá s tím, že kvůli inflaci by se penze mohly valorizovat mimořádně znovu začátkem léta.

Důchody od České správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci září 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu byli starobní důchodci a důchodkyně. Bonus za vychované dítě dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku jsou to většinou ženy. A jen letos má vyjít na téměř 20 miliard korun s tím, že v budoucnu by mělo docházet i k jeho valorizaci.

Výchovné mohou získat ženy i muži. Automaticky se 500 korun za potomka připočítá do pobírané částky těm osobám, které šly do penze kvůli výchově dětí dřív. Obecně tak vzniká nárok za stejných podmínek. „Bude se tedy vyžadovat, aby osoba před datem vzniku nároku na starobní důchod osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků, s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu pěti roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti,“ specifikuje podmínky ministerstvo práce.

Ostatní příjemkyně či příjemci starobních důchodů o navýšení musí požádat. Jde tedy zejména o muže, kteří v evidenci nemají údaje o počtu vychovaných dětí. V případě těch, kteří do starobního důchodu teprve vstupují v letošním roce, pak platí povinnost požádat při podání žádosti o starobní důchod.

Výchova se pak má prokazovat čestným prohlášením a příslušnými doklady jako je rodný list, pokud dojde ke sporu o podíl na výchově, pak přijde na řadu speciální správní řízení, v němž může dojít i na výslechy svědků. Nárok pak také nevzniká lidem v invalidním důchodu, bonus získají jen v případě, že plní podmínky a zažádají o přechod na běžný starobní důchod.

„Pokud by výchovné náleželo k invalidním důchodům, čerpaly by poživatelky invalidního důchodu za kratší dobu placení pojištění toto paušální ocenění výchovy mnohem dříve než poživatelky důchodu starobního, což by bylo rozporné s principem zásluhovosti,“ vysvětluje ministerstvo práce.

Ne všichni jsou však z nového příspěvku k důchodům v současné situaci nadšení. Jeho zavedení nyní kritizovala například Národní ekonomická rada vlády ve svých doporučeních k brždění prohlubujícího se deficitu. „Nekoncepční bonus za výchovu dítěte při současném navyšování důchodů stojí státní kasu dalších 19 miliard korun ročně. Je to zbytečné přidání dalšího parametru do důchodového systému. Nelze zpochybnit, že tento bonus by pomohl velkému množství lidí, zejména žen, obsahuje ale několik nedořešených problémů (například přidělení bonusu vdovcům, kteří dítě převážně nevychovávali) a ve špatné situaci současných veřejných financí jde o jednu z největších nových výdajových položek, proti které vláda nenašla adekvátní příjmy či snížení výdajů na straně druhé,“ uvedl poradní orgán vlády.

Podobně pak kritizoval návrh i Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho šéf Miloslav Kala v listopadu sice přiznal zodpovědnost bývalé vládě Andreje Babiše (ANO), jelikož ke schválení ve sněmovně došlo ještě před posledními volbami, jmenoval však výchovné mezi problematickými opatřeními, která zvyšují povinné výdaje státu a neřeší, kde na to stát vezme peníze. Podle Kaly tak prozatím vláda rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Ačkoliv už i z vlády zaznívají hlasy o možném přehodnocení parametrů výchovného kvůli vysokým nákladům, lidovecký ministr práce Marian Jurečka jakékoliv změny v tomto směru ostře odmítá, pro KDU-ČSL jde o jednu z „vlajkových lodí“.