Tragický konec Jordana Neelyho

Smrt v podzemí

Tragický konec Jordana Neelyho
Smrt v podzemí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Je třeba říct, že pražské metro je velmi kvalitní dopravní spoj. Letňany jsou sice uprostřed polí a Depo Hostivař je podivný název, ale aspoň v něm lidé nebojují na život a na smrt. To se nedá říct o newyorské podzemce.

Minulý čtvrtek Jordan Neely, třicetiletý muž bez domova s očividnými psychickými problémy a dlouhou kriminální historií, začal vyhrožovat lidem ve vagonu metra. „Je mi jedno, jestli umřu, je mi jedno, jestli půjdu do vězení, nemám žádné jídlo, je se mnou konec,“ křičel podle svědků. V jeden moment prý prohlásil, že je mu jedno, jestli dostane doživotí. Vzhledem k tomu, že doživotí se dává za nejvážnější zločiny, jako je vražda, není divu, že lidé byli vyděšeni. Na Neelyho skočili tři spolucestující, aby ho zadrželi do příjezdu policie, jeden z nich, bývalý mariňák Daniel Penny, chytil Neelyho do kravaty. Pod krkem ho držel tak dlouho, až Neely umřel. Policie celý incident vyšetřuje. Penny nebyl vzat do vazby.

Tři okolnosti způsobily, že z této tragédie se stala celoamerická kauza, dokonale ilustrující ideologické potíže dnešní Ameriky. Zaprvé kdosi část incidentu natočil na video, které se rychlostí blesku rozšířilo po sociálních sítích. Zadruhé Neely byl černoch. Zatřetí Penny je běloch.

Progresivisté se z Neelyho snažili udělat oběť rasistického systému. Demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová to ihned označila za vraždu, další to přirovnávali k lynčování nevinných černochů v době segregace. Mnozí Neelyho označovali jako „imitátora Michaela Jacksona“. Je pravda, že tak občas na ulici vystupoval, mlčí ale o jeho 44 zatčeních. Většinou šlo o menší přestupky, tři případy však byly opravdu vážné. V roce 2015 se pokusil unést sedmiletou dívku, v roce 2019 napadl čtyřiašedesátiletého muže a v roce 2021 zaútočil na sedmašedesátiletou ženu. V době smrti na něj byl vydán zatykač, jelikož se nedostavil k soudu, jenž měl prozkoumat, jak plní svůj alternativní trest.

Zároveň je pravda, že zemřít si nezasloužil. V šílenějších částech pravice koluje tvrzení, že ano. Penny nejspíš neplánoval Neelyho zabít, jen se něco příšerně zvrtlo.

Incident je ale odrazem rostoucí kriminality a všeobecného společenského rozvratu ve velkých amerických městech. Smrt v metru je i tam nesmírně vzácná, nicméně v Los Angeles nebo v New Yorku se množí stížnosti, že veřejná doprava se pro většinu lidí stává nepoužitelnou, jelikož s ní cestují podivné existence s mentálními a drogovými problémy, jež otravují ostatní.

Je to jeden z následků smrti George Floyda, po které vypukly v létě 2020 obří protesty a „odfinancování policie“ se stalo heslem dne. Aktivisté tvrdili, že hlavním problémem vymáhání práva jsou nedostatečné sociální služby. Kdyby se peníze určené policii přesměrovaly na sociální projekty, lidé, jež okolnosti donutí k životě v zločinu, by se stali zářnými příklady vzorných občanů. Umírnění chtěli přesměrovat pouze část peněz, radikálové rovnou zrušit všechny policejní sbory.

Dopadlo to tak, že USA zažívají největší vlnu zločinnosti od devadesátých let. Smrt Neelyho je jeden z důsledků. Když dodržováním zákona nebudou pověřeni školení profesionálové, lidé svou ochranu převezmou do vlastních rukou, často s katastrofálními následky. Zároveň je to ale důsledek americké psychiatrické péče. Znovu dobré úmysly vydláždily cestu do pekel. V šedesátých letech začalo hnutí za deinstitucionalizaci psychiatrické péče. Souviselo to s mnoha skandály, kdy vyšly najevo příšerné podmínky v psychiatrických špitálech. Výsledkem je snaha co nejvíc pacientů s mentálními problémy léčit doma. V mnoha ohledech je to jistě správný krok, ale zároveň řada psychicky narušených lidí, často bez domova, nyní bloumá po amerických ulicích a znepříjemňují život ostatním.

Aktivisté se pokusili Neelyho využít k další vlně nepokojů. V New Yorku okupovali stanice metra a jen zázrakem nikdo nezemřel, když vlezli na koleje. K výbuchu rabování jako po smrti George Floyda ale nedošlo. Je to další signál, že Američané mají rostoucí kriminality dost. Toho by mohli dobře využít republikáni ve volbách, kdyby neustále neřešili osobní drama Donalda Trumpa.

10. května 2023