Přestože si od něj stát slibuje především posun do 21. století, zjednodušení a také zlevnění, nový stavební zákon přináší ale také citelné navýšení některých poplatků za povolení staveb, jako jsou chaty, studny nebo garáže. Podle resortu spravedlnosti, pod nějž zákon spadá, je to tím, že se poplatky neměnily už dlouhá léta. Novou legislativu vyhlíží celá řada lidí i developerů, slibuje totiž digitalizaci a zrychlení, podle mnohých ale bude chvíli trvat, než si vše sedne.

Zákon například ruší dvojí povolování staveb a územní a stavební řízení slučuje do jednoho. Stavební úřady budou samy obesílat ostatní úřady a získají jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka. Nastaveny také budou lhůty pro vyřízení povolení, zákon zavádí nové rozdělení staveb.

Některá povolení ale zdraží. Navýšení poplatků se nejvýrazněji dotkne žádosti o výkop studny, kde poplatek vzrostl ze 300 na 10 000 korun. Například i povolování garáží zdražilo z 1 000 na 5 000 korun a prodloužení platnosti stavebního povolení z 1 000 na 2 000 korun.

Nový systém poplatků už totiž nezohledňuje konkrétní typ stavby, jako je rodinný dům, garáž nebo studna, ale spíše kategorii, do které stavba spadá. „Výše správních poplatků je odstupňovaná podle složitosti povolované stavby – nejnižší poplatky jsou stanoveny pro stavby jednoduché, nejvyšší pro vyhrazené. Střední kategorií pak jsou ostatní stavby,“ sdělila deníku Echo24 mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.

Navýšení po dvaceti letech

Jedním z hlavních důvodů navýšení poplatků je, že se správní poplatky nezvyšovaly téměř 20 let, argumentuje resort. „Správní poplatky se nezvyšovaly téměř 20 let od roku 2005, v novém systému tedy bylo potřeba i přihlédnout k inflaci za toto období. U některých úkonů také došlo ke zvýšení jejich náročnosti a souvisejících nákladů,“ vysvětlila Hešíková.

Změny ve výši poplatků jsou různé: Vláda totiž některé výstavby cíleně podporuje. U staveb občanského vybavení, jako jsou školy nebo nemocnice, správní poplatek klesl z původních 30 000 korun na 10 000. Naopak stavby, jako solární parky nad 5 MWp, nyní podléhají vyšším poplatkům. „Pokud se navýšení v praxi ukáže jako zásadní problém, nevylučujeme možnost, že například pro studny zavedeme speciální kategorii s výrazně nižší sazbou,“ dodala Hešíková. Ministerstvo také zdůraznilo, že změny byly připravovány již za minulé vlády. „Zařazení staveb do kategorií podle jejich složitosti se dohodlo už za minulé vlády,“ uvedla Hešíková.

Nový stavební zákon ruší dvojí povolování staveb a územní a stavební řízení slučuje do jednoho. „Stavební úřady budou samy obesílat ostatní úřady a získají jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka,“ vysvětlil Jiří Šetina ze stavební firmy Plus. Digitalizace stavebního řízení přinese on-line komunikaci a správu dokumentů prostřednictvím Portálu stavebníka a Informačního systému stavebního řízení. Od července stavebníci dostanou všechna povolení, vyjádření a dokumentaci on-line. Úřady a stavebníci budou komunikovat v propojených systémech, což má zrychlit a zpřehlednit celý proces. „Systém se bude v budoucnu vyvíjet a automatizovat. Všichni účastníci budou pracovat se stejnou verzí a budou mít on-line přehled o stavu řízení,“ dodal Šetina.

Procese digitalizace ale potkala i řada neduhů. Více jsme psali například zde.

Přechodné období a potenciální problémy

Legislativa zavádí také nové rozdělení staveb na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. Například skleníky a bazény nebudou vyžadovat stavební povolení ani kolaudaci. Jednoduché stavby jsou určeny k bydlení či rekreaci s maximálně dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Mezi vyhrazené stavby patří dálnice, letiště nebo vodní přehrady. Nově se stanovují lhůty pro vydání rozhodnutí ze strany úřadů. Například pro stavbu rodinného domu bude rozhodnutí o povolení trvat 30 dní a u složitějších staveb typu dálnice nebo elektrárna do 120 dní.

„Opětovné zdražování nemovitostí není dobrou zprávou pro dostupnost vlastnického bydlení, která je už tak v Česku jedna z nejhorších v celé EU. A na obzoru jsou další potenciální impulsy pro vyšší ceny,“ uvedl Dominik Rusinko z ČSOB. Přestože nový zákon slibuje zjednodušení povolovacího procesu, Rusinko varuje, že může dojít ke zpomalení schvalování stavebních povolení v přechodném období.

I ministerstvo pro místní rozvoj připouští, že implementace nového stavebního zákona a digitalizace stavebního řízení se neobejde bez počátečních obtíží. „Praxe ukáže, co je potřeba ještě doladit, ať už se to týká softwarového vybavení úřadů či zaškolení úředníků, kteří budou povolení vydávat,“ uzavřel Šetina. Také upozornil na to, že v prvních týdnech platnosti zákona může dojít k zahlcení úřadů kvůli velkému množství žádostí podaných ještě podle starých pravidel. „Mnoho subjektů se snažilo odevzdat žádost do konce měsíce, což může způsobit dočasné zpomalení,“ dodal.

Nový stavební zákon a související vyhlášky počítají s přechodným obdobím do 30. června 2027, během kterého bude možné projekty podávat a schvalovat podle starých předpisů. Na úřadech a mezi stavebníky a odborníky budil nový stavební zákon a digitalizace stavebního řízení před zavedením spíše obavy. Zakázka na zavedení části systému byla několikrát zrušena, školení pro úředníky bylo zřízeno narychlo a nebylo úplné a úřady nedostávaly vždy vyhovující techniku. „Zavedení nového stavebního zákona a digitalizace stavebního řízení se pravděpodobně neobejde bez počátečních obtíží,“ přiznal Bartoš.