Tristní situace s kapacitami středních škol v některých krajích nedává rodičům ani dětem příliš na výběr. Ačkoliv mohou doufat v úspěchy ve druhých či i dalších kolech přijímaček na střední školy, v některých částech Česka naráží i ta na přetlak stovek zájemců. Nejde tak už dávno o „vysněné“ školy, ale problém dostat se kamkoliv. Pokud se situace radikálně nezmění, nelze pak příliš počítat ani s taktikou „za rok se to povede“. Kapacity totiž budou pod stejným tlakem ještě několik let.

Ani současná situace, při níž tisíce dětí i jejich rodiče zažívají zklamání a stres, není zárukou nějaké větší změny. Je totiž jako by z oka vypadla situaci v minulém roce, kdy podobný osud potkal předchozí, o něco méně početný ročník. I přes rozčarování se však po roce situace opakuje a řešení se v nejzasaženějších místech projevilo většinou jen kosmetickým navýšením kapacit.

Nyní slibuje do problému zasáhnout aktivněji i nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Resort by měl zřizovatelům škol, tedy většinou krajům či obcím v případě potřeby pomoct i úpravami legislativy či všemi možnými jinými prostředky. Například pražští starostové od jara volají po změně financování pražského školství a získání miliard pro výstavbu či modernizaci škol. Finanční podpora rozvoje školství by podle nich měla být systémovější, ministr Bek mluví o vzniku státem vlastněného fondu, který by řešil efektivnější plánování a výstavbu infrastruktury.

Co by však mohlo rodičům a dětem ulevit už v příštím roce je digitalizace přijímacího řízení. Skončit by měl v budoucnu systém pouhých dvou přihlášek v prvním kole, nahradit by ho měl elektronizovaný systém, v němž by žáci určili podle priority hned několik škol a systém by tak umožnil vypustit současné taktizování a případně i následné „obíhání“ škol v druhých kolech.

Ministr pak dal za pravdu odborníkům s tím, že je na školách nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která se vychyluje ve prospěch všeobecného vzdělávání. Podle ministra je potřebné zavést nový typ škol. Výuka na nich by měla mít všeobecný charakter, ale bude umožňovat postupné nabírání odbornosti. Taková škola by podle něj mohla pomoci ulevit nyní přetíženým gymnáziím a umožnit volbu vzdělávací dráhy v pozdějším věku žáka.

Konkrétní rychlá řešení situace kapacit na středních školách se však příliš nerýsují. Po proběhnutí druhých či dalších kol přijímacích řízení začínají rodičům docházet řešení. Stejně tak hrozí, že na tom budou děti i v několika dalších letech. Dá se očekávat, že neúspěšní z letošního nejsilnějšího ročníku za 30 let se připojí k ne o moc menším ročníkům narození 2009 či 2010, k tomu se přidají odklady či opětovné pokusy. Tlak na kapacity má podle odhadů trvat ještě řadu let.

Alternativ přitom není příliš mnoho a mohou s sebou nést značné náklady. Zbývá tak například poslat dítě studovat desítky kilometrů daleko do kapacitně méně zatížené oblasti, například tedy do jiného kraje, či případně využít ročního jazykového studia. Jazykový kurz však také znamená ztrátu statusu studenta, tedy nutnost začít platit odvody či se přihlásit „na pracák“. Alternativu pak nabízí také studium v zahraničí, které s sebou však může nést značné náklady.

Problémem však zůstává, že pokud ke zvýšení kapacit nedojde, snaha pokusit se na preferovanou školu dostat po roce jazykového studia či studia na vzdálené škole může skončit opět stejným nárazem, minimálně však i v případě úspěchu jde o roční zpomalení studia i opětovné náklady pro stát.

Druhá kola přijímacího řízení vyhlásilo zatím přes 250 středních škol, které mají i po dubnových přijímacích zkouškách stále volné kapacity. Například v Jihomoravském kraji má místa 37 škol, v hlavním městě vypsalo druhé kolo 21 středních škol, z toho asi polovina z nich jsou soukromé. Vyplývá to z informací na webu atlasskolstvi.cz. V ČR je podle statistik ministerstva školství celkem 1294 středních škol. Letos byl i kvůli silnému populačnímu ročníku zájem o středoškolské vzdělání v některých regionech enormní a mnoho žáků devátých tříd zatím nebylo přijato na žádnou školu.