Zájem o snižování energetické náročnosti u domácností zatím stále roste. Jedním z častých řešení je pořízení tepelného čerpadla na místo například neekologických kotlů na tuhá paliva. Na čerpadla je stejně jako třeba u fotovoltaiky možné čerpat dotaci, která může pokrýt významnou část pořizovací ceny. Mnoho lidí by uvítalo také možnost podpory při přechodu na tepelné čerpadlo ze starého plynového kotle. Ti by se podle resortu životního prostředí mohli dočkat již brzy, parametry se mají doladit během jara a v následujících měsících by se mohla dotační podpora rozeběhnout.

„Nově jsme u Evropské komise notifikovali možnost výměny starých plynových kotlů za tepelná čerpadla v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám. V průběhu jarních měsíců bychom měli přijít se specifikací, kterých plynových kotlů, tedy od které emisní třídy a do kterého roku výroby, by se dotace týkala,“ uvedl k tomu náměstek ministra pro životní prostředí Petr Hladík.

Zatím tedy není známá ani možná výše dotace. U výměny kotlů na pevná paliva, které nesplňují třetí, čtvrtou a pátou emisní třídu je ale nyní například možné čerpat dotaci ve výši až 50 procent podle typu zdroje tepla, na který je podpora žádána. Stejně tak se liší výše dotace podle typu samotného tepelného čerpadla.

Záleží na tom, zda bude domácnosti tepelné čerpadlo sloužit jen k vytápění, nebo i k ohřevu vody. Co se týče návratnosti investice, záleží na tom, jaký zdroj vytápění čerpadlo nahrazuje. Nejrychleji se podle odborníků investice vrátí při přechodu z elektrokotle nebo plynového kotle.

Tepelné čerpadlo na principu země-voda, které si bere teplo přímo ze země, je výkonnější, ale také náročnější na instalaci, a má vyšší pořizovací cenu, zhruba od 360 tisíc do 450 tisíc. Na čerpadlo bez ohřevu vody lze získat zelenou dotaci až 80 tisíc, s ohřevem vody pak až 100 tisíc. Čerpadlo na principu vzduch-voda využívá teplotu okolního vzduchu a cena je nižší, od 250 tisíc do 400 tisíc korun. Dotace na něj může být až 100 tisíc.

Podle průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny většina majitelů rodinných domů už provedla nějaké úpravy ke snížení energetické náročnosti bydlení, více než polovina v nich chce pokračovat i v letošním roce. Z průzkumu vyplývá, že 85 procent majitelů rodinných domů přistoupilo k energeticky úsporným opatřením. Třetina domů má zateplené zdi, polovina majitelů vyměnila okna nebo dveře. Solární panely si pořídilo devět procent majitelů domů, tepelné čerpadlo osm procent, rekuperaci tepla dvě procenta.

Pro 80 procent domácností je hlavním motivem plánovaných úprav úspora peněz. Tři desetiny domácností považují za významný důvod také snahu chovat se ekologicky. Pro 14 procent hraje roli nejistota a neochota topit plynem kvůli válce na Ukrajině.

Rekonstrukce ke snížení energetické náročnosti bydlení lidé financují zejména z úspor, platilo je tak 77 procent dotázaných. Dvanáct procent využilo hypotéku, jedenáct procent úvěr ze stavebního spoření. O státní dotaci na úsporná opatření podle průzkumu požádala čtvrtina lidí, kteří k rekonstrukcím přistoupili. Pro 40 procent lidí je proces žádosti o dotace příliš složitý. Pro některé zájemce je nevýhodou i to, že se dotace proplácí zpětně, takže je nutné úpravy nejprve financovat z jiných zdrojů.

Program Nová zelená úsporám, krytý z podílu dražeb emisních povolenek, je nejdéle trvající dotační program určený na energetické úspory rodinných a bytových domů. Během prvního programového období, které odstartovalo v roce 2014, z něj byly rozděleny prostředky v řádu několika miliard korun desítkám tisíc domácností. V roce 2021 přešel program do další etapy a své zaměření rozšířil o další oblasti. Koncem roku 2022 byl pod hlavičku Nová zelená úsporám zařazen i program Nová zelená úsporám Light pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy.