Navzdory prohlášením o dosažení energetické nezávislosti se v posledních týdnech zdá, že Česká republika opět zvyšuje odběr ruského plynu. Vláda Petra Fialy přitom opakovaně zdůrazňovala, že odstřižení se od ruského vlivu je pro ní jednou z priorit, kvůli tomu například kupovala kapacity plynových zásobníků. Peníze do Moskvy ale podle všeho míří dál.

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil na data, která ukazují, že přítok plynu do ČR přes Lanžhot, včetně významného podílu ruského plynu, dosáhl letos rekordní výše. „Až třetina veškerého plynu spotřebovávaného v Česku je tak v současnosti z Ruska,“ uvedl Kovanda a dodal, že tím Česko přispívá k financování války na Ukrajině.

Česko v posledních týdnech výrazně navyšuje odběr ruského plynu, který je tak nejvyšší za celý letošek. Graf Bloombergu zachycuje vývoj objemu přítoku plynu do ČR přes Lanžhot, tedy přítok z velké části právě ruského plynu.

Loni se narůst plynu dováženého přes Lanžhot… pic.twitter.com/lebUewqHjP

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 11, 2024

Premiér Petr Fiala ve svých prohlášeních zdůrazňoval kroky vlády směřující k nezávislosti na ruských zdrojích. „Posunuli jsme Česko směrem k energetické nezávislosti. Rozhodli jsme o výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, do jejichž tendru jsme nepustili ruské firmy,“ uvedl premiér. Připomněl také, že Česko vyjednalo navýšení kapacity ropovodu TAL a získalo strategickou kontrolu nad plynovými zásobníky a plynovody: „Spolu děláme, co je třeba.“

Opozice a kritici premiéra však tato tvrzení odmítají. Energetický analytik a známý akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr považuje Fialova prohlášení za nepravdivá. „Jasné, průkazné lži… významný odběr a platby za ruský plyn jsou realitou,“ napsal Šnobr a dodal, že rozhodnutí o vyloučení ruských a čínských firem z tendru na nové jaderné bloky padlo už před volbami v roce 2021.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček upozornil, že i přes deklarace vlády o snižování závislosti, je realita jiná: „Třeba jen v sobotu bylo 97 procent dovezeného plynu ruského původu.“ Podle Havlíčka předseda vlády nemá a nikdy neměl vliv na to, odkud plyn přichází, ale lže, když tvrdí, že problém vyřešil.

Podle zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) spotřeba plynu v Česku v letošním třetím čtvrtletí poprvé po třech letech vzrostla, a to o 1,8 procenta, zejména kvůli chladnějšímu září. Předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček uvedl, že „nárůst spotřeby se projevil hlavně u domácností“. I přes tento nárůst je však celková spotřeba na úrovni 90. let, kdy dosahovala třicetiletých minim.

Vlivem změn evropských toků plynu po ruské invazi na Ukrajinu byla omezena přeprava přes české území, což vedlo k meziročnímu poklesu exportu plynu o 51,7 procenta. Tento pokles je dramatický i v porovnání s rokem 2020, kdy do zahraničí odteklo téměř 2,2 miliardy metrů krychlových plynu.