Katar přestal vozit LNG přes Suez. Kvůli bezpečnosti musí lodě obeplout Afriku
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Katarská společnost QatarEnergy kvůli bezpečnostnímu riziku pozastavila dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankerech přes Rudé moře. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Produkce LNG ale v Kataru pokračuje. Katar patří k největším exportérům LNG na světě a například Evropská unie se zkapalněným plynem z Kataru snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska. Ty začala odmítat před dvěma lety v reakci na to, že Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu.
Nejméně čtyři tankery používané k přepravě katarského LNG o víkendu nepokračovaly v cestě, neboť americké a britské síly v předchozích dnech provedly letecké a námořní údery na Jemen. Reagovaly tím na útoky povstaleckých Húsíů z Jemenu, kteří se zaměřují právě na obchodní lodě v Rudém moři. Přes tuto trasu a dál přes Suezský průplav směřuje asi 12 procent celosvětové lodní dopravy.
Tankery Gharíja, Nuáman a Huvajla naložily LNG v katarském Rás Laffanu a měly zamířit k Suezskému průplavu, ale v neděli se zastavily u pobřeží Ománu. Ukazují to záznamy LSEG o pohybu lodí po světových oceánech. Loď Rikajját, která mířila zpět do Kataru, se na své trase zastavila v sobotu v Rudém moři.
"Je to pauza, abychom dostali bezpečnostní radu. Pokud cesta přes Rudé moře zůstane nebezpečná, poplujeme kolem mysu," řekl zdroj s přímou znalostí této záležitosti. Odkazoval tak na mys Dobré naděje u jižního cípu Afriky, což je mnohem delší a dražší alternativa k cestě přes Rudé moře a Suezský průplav. "Neznamená to zastavení produkce," dodal zdroj.
Cestu z Kataru do Evropy tanker naložený zkapalněným zemním plynem běžně urazí za 18 dnů. Pokud je nucen plout kolem mysu Dobré naděje, cesta je o devět dnů delší, uvedl analytik trhu LNG ze společnosti ICIS Alex Froley. Jeden z obchodníků pak spočítal, že cena převáženého nákladu se tím zvýší o 1,00 až 1,30 eura za megawatthodinu (MWh), což ale částečně smaže fakt, že lodě ušetří na poplatcích za využití Suezského průplavu.
"Katar se vydá po dlouhé trase přes mys Dobré naděje, což bude mít za následek zpoždění dodávek. Pro Evropu to ale neznamená nic dramatického," uvedl další obchodník.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh s dodáním příští měsíc krátce po poledni ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vykazovala pokles asi o čtyři procenta a nacházela se pod 31 eury za MWh. To je hluboko pod maximem z léta 2022, ale pořád je to více než do roku 2021, kdy se začaly ceny plynu výrazně zvyšovat částečně v souvislosti s transformací energetiky prosazovanou v Evropské unii. Další silný růst cen plynu přišel po začátku války na Ukrajině. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Majitelem společnosti QatarEnergy je katarská vláda, její tiskový odbor ani firma sama se k informacím zdrojů bezprostředně nevyjádřily. Komentář neposkytli ani majitelé a manažeři uvedených čtyř plavidel, včetně společností Teekay Shipping Glasgow, Pronav Ship Management, Nakilat Shipping Qatar Ltd a lodní a charterové pobočky společnosti Shell STASCO.
Zatímco některé lodě s nákladem LNG už plují alternativní trasou, jiné pokračují v plavbě kolem Jemenu přes Rudé moře a Suezský průplav. Ten využívají k přepravě energetických surovin zejména Spojené státy, Katar a Rusko. Agentura S&P odhaduje, že Katar Suezským průplavem za rok převeze 14,8 milionu tun LNG, Spojené státy 8,8 milionu a Rusko 3,7 milionu tun.
Katar je druhým největším vývozcem LNG na světě. Loni podle údajů LSEG celkově dodal více než 75 milionů tun tohoto paliva, z toho 14 milionů tun putovalo k odběratelům v Evropě a 56,4 milionu tun v Asii.
Húsiové začali na obchodní lodě v Rudém moři útočit v listopadu a tvrdí, že se tak snaží podpořit Palestince v boji s Izraelem. Napětí mezi Palestinou a Izraelem se vystupňovalo v říjnu loňského roku, kdy příslušníci palestinského radikálního hnutí Hamás zaútočili na jižní Izrael, zabili tam na 1200 lidí a dalších asi 240 jich unesli do Pásma Gazy. Húsiové mají podporu íránských revolučních gard.