Vláda se podle všeho chystá znovu zvýšit platy státních zaměstnanců – navzdory napjatému rozpočtu a tomu, že v uplynulých měsících a letech stát spíše bobtnal. Konkrétně podle nových dat počet zaměstnanců placených přímo ze státního rozpočtu za poslední tři roky vzrostl o 20 tisíc na celkových 484 tisíc lidí a výdaje na platy minulý rok překročily čtvrt bilionu.

Podle nové analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zaměstnává stát téměř půl milionu lidí, což představuje necelých 10 procent pracovní síly v České republice. Největší podíl zaměstnanců tvoří pracovníci v regionálním školství (cca 270 tisíc), následovaní bezpečnostními sbory jako policie, hasiči, celní správa a vězeňská služba (cca 70 tisíc), a armáda.

Počet státních úředníků se v posledních dvou dekádách pohyboval mezi 63 a 79 tisíci. V současnosti jich je přibližně 76 tisíc, což představuje 16 procent všech státních zaměstnanců.

Výdaje na platy státních zaměstnanců pak dosáhly v roce 2023 celkem 258 miliard korun, což tvoří 11,6 procenta výdajů státního rozpočtu a 3,5 procenta HDP. Průměrný plat státního zaměstnance v roce 2023 byl přibližně 43 699 korun měsíčně, což znamená meziroční nárůst o 3 procenta. „Očekávání, že úspory v těchto segmentech se mohou výrazně propsat do konsolidace veřejných výdajů, jsou přehnaně optimistická,“ varuje analýza.

S tím ale nesouhlasí mnozí, včetně některých členů bankovní rady centrální banky. Možný vyšší růst platů zaměstnanců státu má sice podle členky rady ČNB Kariny Kubelkové potenciál prosáknout do vývoje mezd v soukromém sektoru. Viceguvernérka Eva Zamrazilová ale také uvedla, že s růstem platů ve veřejném sektoru souvisí i obavy z celkového rozvolnění konsolidačního úsilí vlády, a to zejména v příštím roce.

Také další členové bankovní rady, Jan Kubíček a Jan Procházka, spatřovali riziko uvolněnějšího působení fiskální politiky v příštím, tedy volebním roce. I další ekonomové upozorňují na problematičnost navyšování v době, kdy je schodek státního rozpočtu pro letošek naplánován na 252 miliard korun. Loni byl deficit 288,5 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Ve větším schodku skončily státní finance pouze v letech 2020 až 2022, kdy ho za covidu do tohoto stavu dostal kabinet Andreje Babiše.

Historicky vývoj platů státních úředníků v poměru k průměrným platům v ekonomice zaznamenal cyklické změny. Minima bylo dosaženo v letech 2011-2012, zatímco maxima kolem roku 2018. Od té doby platy klesají, přičemž v roce 2023 byly reálné výdaje na platy na úrovni roku 2009.

„Jsem docela zvědav, kdo za tyhle relativní platy bude mít o práci zaměstnance státu nadále zájem a jak těm lidem pak půjdou od ruky modernizační reformy. Ono lze na chodu státu narychlo něco ušetřit, ale otázka je, zda to ve finále bude úspora dlouhodobá,“ míní ekonom Daniel Munich.

Jednání o navýšení platů

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) i proto nedávno oznámil, že předloží návrh na zvýšení platů úředníkům, pracovníkům v kultuře, technickým pracovníkům v sociálních službách a ve zdravotnictví, nepedagogickým silám ve školství a zaměstnancům ve státní službě. Odbory požadují zvýšení tarifů od září o 15 procent, zatímco Jurečkův návrh počítá s navýšením o 7 až 10 procent. „Dohodli jsme se, že bychom okamžitě po 1. červenci viděli to, jak je možné případně přistoupit ke zvýšení od 1. září,“ řekl Jurečka.

Vicepremiér ale zatím mlčí. K akci ho vyzývá šéf odborů Josef Středula. „Mluvil jsem s ním a připomenul jsem, že se má uskutečnit jednání, o kterém mluvil také ministr financí. Jaká bude výše, musí být předmětem vyjednávání mezi odbory a vládou,“ sdělil deníku Echo24.

Podle opozičního zákonodárce Aleše Juchelky (ANO) navýšení platů některých pracovníků ve veřejné sféře nebude představovat vysokou zátěž pro státní rozpočet. „Pokud bychom šli cestou odborů, které navrhují patnáct procent pro všechny plošně, tak je to od září do konce roku nějakých 22 miliard korun. Tam už tomu rozumím, že musíme diferencovat ty jednotlivé stupně,“ míní.

Ekonomický analytik Lukáš Kovanda upozorňuje, že současný růst mezd je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019 a podporuje spotřebu domácností. Tento růst však nemusí vést k mzdově-inflační spirále. „Současně probíhající mzdový růst není natolik výrazný, aby vyvolal mzdově-inflační spirálu nebo výrazněji oživil inflaci,“ uvedl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by ale stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod. ve veřejném sektoru,“ míní.

Analýza think-tanku IDEA ukazuje, že celkový veřejný sektor, který zahrnuje i další instituce jako veřejné zdravotnictví a vysoké školy, zaměstnává téměř 1 milion lidí, což je zhruba 20 procent pracovní síly v ekonomice.

Platové rozdíly mezi různými kategoriemi státních zaměstnanců jsou poměrně značné. Nejvyšší průměrné platy mají zaměstnanci ministerstev (58 tisíc měsíčně), zatímco nejnižší platy mají zaměstnanci v „Neústřední státní správě“, kteří poskytují přímé služby občanům.

Nominální výdaje na platy státních úředníků rostly většinu posledních dvou dekád, což bylo způsobeno inflací a růstem nominálních platů v ekonomice. Po roce 2021 došlo k poklesu reálných platů vlivem inflace a snah o rozpočtovou konsolidaci. Reálné výdaje na platy státních úředníků v roce 2023 byly na úrovni roku 2009.