„Šílená“ pravidla v Německu. Pokud migrant při deportaci zmlátí policistu, může v zemi beztrestně zůstat
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Neuvěřitelné pokyny k deportaci pro policii. V Německu se tu a tam uskutečňují deportace nelegálních migrantů ze země, ale mediálně zvýrazňovaná opatření téměř nesplňují svůj deklarovaný účel. Nyní přišel deník Bild v článku s titulkem "Deportace-šílenství! s tím, že existují pravidla, podle kterých, pokud se migrant deportaci třebas i násilně brání, je de facto odměněn. Přesněji řečeno, nejenže může zůstat v Německu, ale může případně vyváznout i bez trestu. "Riziko a náklady tohoto šílenství nese obyvatelstvo," hrozí se policie.
Vyplývá to ze zveřejněného dopisu Dolnosaského zemského imigračního úřadu spolkové policii na Düsseldorfské letiště v Severním Porýní-Vestfálsku, kde se deportace provádějí. V dopise se mimo jiné uvádí: „Pokud dotyčná osoba odmítne nastoupit do letadla nebo se pokusí klást odpor deportaci jakýmkoli jiným způsobem (aktivní/pasivní odpor), může být propuštěna a cestovat zpět do přiděleného ubytování po vlastní ose.“
Anweisung für die Bundespolizei aus der „Landesaufnahmestelle Niedersachsen“:
— Manuel Ostermann (@M_Ostermann) August 21, 2024
„Wenn sich der Betroffene weigert, in das Flugzeug zu steigen bzw. auf eine andere Art versucht, sich der Abschiebung zu widersetzen (aktiver/passiver Widerstand), kann dieser auf freien Fuß gesetzt… pic.twitter.com/ur4Rfjqf2C
Dopis ve středu zveřejnil místopředseda Spolkového policejního svazu Manuel Ostermann, který dopis okomentoval slovy: „Stát nejenže zcela selhává, ale oficiálně se stahuje. Riziko a náklady tohoto šílenství nese obyvatelstvo.“ Ve své výpovědi pro deník Bild pak na svůj rozhořčený komentář ze sítě X Ostermann ještě navázal. „Náš ústavní stát je doveden do absurdna, pokud se migranti mohou vyhnout deportaci prostřednictvím pasivního nebo aktivního odporu. Celá věc se stává navíc ještě absurdnější, když je pak násilník ponechán na svobodě. Tato realita ukazuje bezradnost Německa. Obětí je nejen právní stát a lidé žijící v Německu, ale zejména moji kolegové, kteří musí nést hlavní tíhu tohoto pokračujícího šílenství,“ uvedl policista.
Bild spolu s dalšími německými médii uvádí i konkrétní případ spojený s tímto úředním nařízením. 38letý muž z Pobřeží slonoviny napadl na letišti v Düsseldorfu dva policisty během plánované deportace. Cestou k letadlu zranil jednoho policistu úderem do hlavy a druhého policistu kousnutím do ruky. Oba museli být převezeni sanitkou do nemocnice s podezřením na otřes mozku a hluboké kousnutí. Útočník ovšem dle úřadů neměl být zatčen, nýbrž propuštěn. Ostermann pro Bild uvedl: „Moji kolegové si tuto brutální realitu prostě nezaslouží. Není to poprvé, co se tento útočník bránil vyhoštění. A my jsme ho dle pokynů imigračních úřadů měli znovu propustit.“ Policisté se ale nakonec rozhodli neřídit pokyny úřadů a násilníka odvezli na soud. Ten ho neprodleně poslal za mříže. Jestli za nedodržení pokynů úřadů budou policisté potrestáni, není zatím známo.
„Toto byrokratické šílenství nebude fungovat. To, co potřebujeme, jsou spolková deportační detenční centra, šestiměsíční lhůta ve vyhošťovací vazbě pro získání náhradních pasů a odpovědnost spolkové policie za deportace,“ řekl ještě pro Bild Ostermann. „Spolková vláda a naše ministryně vnitra se však důležitou otázkou deportace vážně nezabývají. Existují pouze prohlášení, která se nerealizují,“ dodal.
Jak připomíná německý deník Die Welt, spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) loni v říjnu skutečně slíbil deportace „ve velkém měřítku“. Na začátku roku schválil Spolkový sněm a Spolková rada zákon ve prospěch rychlejších deportací, který zahrnoval i prodloužení platnosti výjezdního příkazu k zadržení. Spolkové ministerstvo vnitra nyní již několik měsíců zkoumá, jak by mohly být deportace migrantů do Sýrie či Afghánistánu organizovány. V červenci dokonce Nejvyšší správní soud Severního Porýní-Vestfálska rozhodl, že syrští žadatelé o azyl už nejsou "plošně" ohroženi válkou a tudíž nemají plošný nárok na doplňkovou ochranu a azyl.