ČTVRTSTOLETÍ V NATO

„Co kdyby NATO nenašlo odvahu bránit střední Evropu?“ Lipavský píše pro německý FAZ

ČTVRTSTOLETÍ V NATO
„Co kdyby NATO nenašlo odvahu bránit střední Evropu?“ Lipavský píše pro německý FAZ

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Rozšíření NATO o země střední a východní Evropy včetně České republiky bylo důležitější a naléhavější, než si tehdy politici dokázali představit. V článku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) k dnešnímu 25. výročí vstupu Česka, Maďarska a Polska do Severoatlantické aliance to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ve svém textu se zároveň obrací na další země NATO a Evropské unie s výzvou, aby se nevzdávaly podpory Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.

"Jak by dnes Evropa vypadala, kdyby si tehdy přední politici Západu vzali deset let na rozmyšlenou? Co kdyby Česká republika pod vedením (prezidenta) Václava Havla svou nově nabytou svobodu, svůj politický kapitál a své odhodlání připojit se k Západu nevyužila?" pokládá si Lipavský otázky.

"Možná by NATO nikdy nenašlo odvahu zavázat se k obraně střední Evropy. Možná bychom se dnes obávali, zda nezíská převahu západní únava ze střední Evropy a zda Západ v zájmu míru nepřijme ruský vliv, nebo kontrolu nad Rigou, Varšavou či dokonce nad Prahou," poznamenal šéf české diplomacie.

Lipavský v článku zdůrazňuje, že vstup Česka a dalších zemí někdejšího východního bloku do NATO změnil běh dějin nejen pro tyto státy, ale pro NATO jako celek. Uvedl, že úspěšná integrace Česka, Polska a Maďarska otevřela cestu dalším postsovětským a postkomunistickým zemím do aliance, a to právě na summitu NATO v Praze v roce 2002. "Rozšíření NATO do střední a východní Evropy bylo většího významu a naléhavosti, než si architekti dokázali představit," napsal.

Závazek vůči NATO a kolektivní bezpečnosti Česko podle Lipavského prokazuje diplomatickým úsilím a účastí na současných i dřívějších spojeneckých operacích. "A naší neochvějnou podporou obrany Ukrajiny v iniciativách, jako je nejnovější muniční program," uvedl s odkazem na český plán získat s podporou spojenců v zemích mimo Evropskou unii na 800.000 dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu.

Dnešní svět, ve kterém autoritářské režimy ohrožují západní bezpečnost, se podle Lipavského potýká s chybějícími pravidly. "Vzhledem k pochybnostem o soudržnosti a budoucnosti aliance, které vyjadřují různé strany v Evropě a USA, je jasné, že silnější NATO je dnes potřebnější než kdykoli dříve," uvedl. "Česká republika od roku 1999 stojí po boku aliančních spojenců, společně kráčíme vpřed a dláždíme cestu do budoucnosti," dodal Lipavský.

Výročí českého vstupu do NATO se věnuje také český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka, který napsal komentář do deníku Die Welt. Kafka rovněž poukázal na to, že začlenění Česka, Polska a Maďarska bylo pro další rozšiřování klíčové. "Pokud by se trojice nováčků neprokázala jako spolehliví spojenci, kdo ví, zda by došlo k dalšímu rozšiřování aliance, a tím i k dalšímu posílení stability na evropském kontinentu," uvedl. "Dnes snad lze jednoznačně prohlásit, že Česko se osvědčilo jako nový a rovnocenný člen NATO," poznamenal.

Dění na Ukrajině podle Kafky ukazuje, že svobodná a bezpečná existence v Evropě není samozřejmostí. "Členství v NATO je čest, zároveň ale také zavazuje," dodal.

,

12. března 2024