Magistrát hlavního města Prahy začal připravovat dokumenty nutné pro získání stavebního povolení pro novou budovu Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská. Bez podrobné architektonické studie nemůže město začít stavět. Praha již podala žádost o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a jeho náměstci Petr Hlaváček (STAN) a Jiří Pospíšil (TOP 09) a vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer. "Vltavská filharmonie je kulturním prostorem, který Praha potřebuje. Její význam přesáhne hranice hlavního města, ať už do Středočeského kraje či celého regionu," prohlásil pražský primátor.

Stavba, na jejíž dokumentaci nyní pracují architekti, by měla začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Náklady by měly činit asi 12 miliard korun. Autory filharmonie jsou architekti dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG). "Máme zpracovanou projektovou dokumentaci a máme vybrané místo. Dokončená je architektonická studie tak, abychom zažádali o územní rozhodnutí, a to už není cesty zpět. Dostali jsme se do fáze, kdy projekt přestává být snem," řekl Svoboda. Odborníci nyní pracují na vytvoření technické dokumentace, v příštím roce na podzim by město podle Krupauera mělo začít žádat o stavební povolení. V roce 2026 by pak mělo mít hotovou dokumentaci a mít stavební povolení, aby se v roce 2027 začalo stavět.

Při dokončení podrobné architektonické studie filharmonie nechalo město detailně propracovat jednotlivá provozní, konstrukční, funkční a technická řešení. Objem budovy se postupně zvětšil o 13 procent. Vliv na cenu stavby má ale i inflace a zdražení stavebních prací a materiálů. "Soutěžní návrh v dubnu 2022 předpokládal náklady na projekt ve výši 9,4 miliardy Kč. Odhad nákladů na realizaci budovy podle podrobné architektonické studie se v září 2024 pohybuje na úrovni 11,65 miliardy Kč. Dnes mluvíme o národním hudebním centru," uvedl Krupauer.

Filharmonie je podle něj koncipována jako maximálně otevřená a její ambicí je přilákat nejen milovníky klasické hudby, ale také obyvatele a návštěvníky Prahy. Nabídne velkorysé veřejné prostory s parkovými úpravami a lavičkami k posezení, prostorné foyer s kavárnou a dvě střešní restaurace s krásnými výhledy na Prahu.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda prohlásil, že Praha kulturní prostor Vltavské filharmonie potřebuje. "Její význam přesáhne hranice hlavního města, ať už do Středočeského kraje či celého regionu," uvedl Svoboda na síti X.

Vltavská filharmonie je kulturním prostorem, který @PrahaEU potřebuje. Její význam přesáhne hranice hlavního města, ať už do Středočeského kraje či celého regionu. Jako primátor jsem rád, že projekt se posouvá kupředu a hlavní město se dočká kulturní dominanty, kterou si všichni… pic.twitter.com/Nv6HbKQPEk

— Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy (@Svoboda_Slavek) September 23, 2024

Budova bude sídlem dvou orchestrů, protože zde budou sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Podle Krupauera zde budou mít hudebníci odpovídající prostory pro svou práci, ale také pro vzdělávací programy. Budou zde zkušebny a menší výukový sál, který budou moci využívat nejenom hudební školy.

Střecha je pojatá jako pokračování veřejného prostoru a náměstí, bude částečně ozeleněná a z větší části pobytová. Na její vrchol bude možné vystoupat buď atraktivními jezdícími schody, nebo po střešních ochozech. Uvnitř bude pět plně funkčních sálů, včetně zkušebny orchestrů, kulturního hubu a dalších prostor, které bude možné přes den využívat. "Jsme schopni přivítat a pozvat asi 6500 osob, které si mohou dům užívat, aniž by se vzájemně rušili," řekl Krupauer.

Hlavní sál bude pro 1800 posluchačů a už je technicky a akusticky navržený, a to i takové části jako druh dřeva obložení nebo větrání. Dřevo i rostliny na budově by měly být z Šumavy. Komorní sál bude kamenný, vše se podle odborníků vztahuje k historii Prahy. Multifunkční sál bude kovový, industriální a odkazuje k průmyslové minulosti Holešovic, řekl Krupauer. Projektanti již jsou domluveni také s hudebníky na nábytku a vybavení, které potřebují.

Magistrát usiluje o spolufinancování stavby státem a zvažuje také zapojení soukromých investorů. Výstavba nového kulturního centra má podle záměru vedení magistrátu nastartovat proměnu celé okolní lokality Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout čtvrť až pro 25 000 lidí.