Vládou schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard, o němž ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že ho nějak udrží, je nereálný. Nejméně o dvacet miliard ho zvedne mimořádná valorizace důchodů, daleko větší jsou ale systémové problémy, které lze v rozpočtu pro letošní rok sledovat. Deníku Echo24 to řekl šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. O případných úsporách mluví podle expertů vláda spíše mlhavě, stamiliardové schodky se dají čekat i v dalších letech.

NRR už od schválení rozpočtu v Poslanecké sněmovně upozorňuje na některé problémy. Tím hlavním je především to, že ministerstvo financí (MF) neuvedlo výdaje, které státní kasa letos zaplatí v souvislosti s mimořádnou valorizací důchodů. „Jsme si stejně jako MF vědomi toho, že nás čeká minimálně jedna mimořádná valorizace důchodů, protože práh pro její aktivaci bude překročen už nejspíše v lednu. Její kvantitativní výše není ještě zcela jistá, záleží na výsledku lednové inflace, ale hovoříme o sumě ve výši zhruba 20 miliard korun, které nejsou ve stávajícím státním rozpočtu ‚rozpočtovány‘,“ upozornil pro Echo24 šéf NRR Hampl.

Ministr Stanjura tento týden zopakoval, že udržení schodku pod úrovní 300 miliard je pro jeho resort prioritou. Mluvčí MF Tomáš Weiss pro Echo24 během ledna řekl, že státní rozpočet se s dodatečným výdajem v podobě valorizace vypořádá, jakmile pro ni „nastane zákonný důvod. „V tuto chvíli nicméně stále s jistotou nevíme kdy, a především v jaké výši, se tak stane. Spekulovat v lednu o nedostatečné výši schodku státního rozpočtu a o potřebě jeho novelizace tak nyní považujeme za velmi předčasné,“ řekl Weiss.

Podle Hampla MF pochopitelně tvrdí, že zatím otázku novelizace státního rozpočtu nechce otevírat zejména proto, že by to „znamenalo riziko, že se ve sněmovně objeví návrhy zvyšující deficit v podobě pozměňovacích návrhů poslanců“. „Ale s faktem nerozpočtované částky na tuto valorizaci je jednoduše nutné počítat a přiznat si ji jako fakt. Pokud by MF dokázalo tuto sumu získat jinak, například vázáním výdajů všech kapitol od začátku roku, byl by to opravdu mimořádný výkon, který by zasloužil speciální ocenění. Jako NRR ale na takto velká rizika upozorňovat musíme,“ dodal Hampl.

S valorizační položkou se ale podle Hampla nesmí míchat systémový problém, že v deficitu státního rozpočtu není pro rok 2023 kalkulována část výdajů na dopravní infrastrukturu ve výši asi 30 miliard korun, které mají být financovány „mimorozpočtově“, tedy tak, že Státní fond dopravní infrastruktury si tyto prostředky půjčí, ty ale nezvýší deficit státního rozpočtu, přestože zvýší deficit veřejných financí a veřejný dluh.

Mluvčí MF Weiss pro Echo24 vysvětlil, že částku 30,7 miliard by měl fond letos získat z dluhového financování, zejména z úvěru od Evropské investiční banky (EIB) a dluhopisů emitovaných SFDI. Skutečná výše těchto zdrojů a jejich konkrétní struktura bude upřesněna v průběhu roku v návaznosti na výhodnost jednotlivých typů financování a vývoj přípravy a realizace dopravních staveb.

Návrhy NERV plně podporujeme, říká Hampl

Hampl deníku Echo24 řekl, že o důchodech se dá mluvit jako o jednorázové záležitost a je možné říci, že například v srpnu či září s ní nebylo možné napevno počítat. „Ale v tom druhém případě tzv. ‚dekoncentrace‘ veřejných rozpočtů je nedobrým dlouhodobým precedentem pro případné rozpočty budoucí a NRR k těmto pokusům rozmělnit pohled na veřejné finance byla a i bude nadále kritická. K řešení problému veřejných rozpočtů v dlouhém horizontu je potřeba se podívat na návrhy NERV, které NRR plně podporuje,“ dodal Hampl.

Udržení schodku pod úrovní 300 miliard je nerealistické i podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy, který podobně jako Hampl upozorňuje hlavně na mimořádnou valorizaci důchodů. „Pokud by vláda chtěla stlačit schodek na 295 miliard, musela by říci, kde najde úspory za 25 miliard korun. Ale vláda zatím o takto rozsáhlých úsporách mluví nanejvýše jen mlhavě, takže je odvážné předpokládat, že by uměla najít takto vysoké úspory nad rámec těch, které již zahrnula do schváleného návrhu schodku na letošní rok,“ řekl pro Echo24 Kovanda s tím, že v letošním roce už vláda úsporná opatření za desítky miliard provede jen těžko, spíše se dá čekat další prohloubení deficitu.

Kovanda dodal, že mandatorní výdaje, kterými je vláda svázaná, by redukovala nejen reforma důchodů, kterou chce letos představit MPSV, ale třeba i změna výpočtu valorizací či reforma v oblasti sociálních dávek. Do toho ale podle něj vláda zřejmě nebude mít odvahu jít. „Pravděpodobnější je, že bude vykazovat schodky v řádu nižších stovek miliard až do konce svého řádného funkčního období v roce 2025, takže přehodí problém závratného deficitu a poměrně rychlého tempa zadlužování na další vládu, která zřejmě již zakročí – například zvýšením daně z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy.“ míní Kovanda.