HISTORICKY PRVNÍ VÝZKUM V ČR

Heterosexuálové mají méně duševních poruch, ukázala ojedinělá česká studie

HISTORICKY PRVNÍ VÝZKUM V ČR
Heterosexuálové mají méně duševních poruch, ukázala ojedinělá česká studie

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

U neheterosexuálních lidí v České republice se výrazně častěji vyskytují duševní poruchy a sebevražedné myšlenky. Ukázala to první odborná studie tohoto druhu v ČR. Jejím hlavním autorem je vedoucí pracovní skupiny Duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých lidí v Národním ústavu duševního zdraví (NÚSZ) Michal Pitoňák. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají, řekl mluvčí NÚSZ Jan Červenka.

Studie, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 procent gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina neheterosexuálních pak zmínila, že má sebevražedné myšlenky nebo chování, což je podle odborníků pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. "Zaznamenaný téměř pětinásobně vyšší výskyt sebevražednosti u gayů a leseb bohužel není výsledkem, který by se významně odlišoval od zjištění podobných studií v zahraničí. U nás je ale tato problematika stále z velké části ignorována a je zřejmé, že je zapotřebí jí věnovat náležitou pozornost," dodal Pitoňák.

Výzkum zahrnoval otázky na sexuální identitu a duševní zdraví, umožnil proto na celonárodní úrovni porovnat duševní zdraví a intenzitu vyhledávání příslušné pomoci mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi. Studie se zúčastnilo 3063 respondentů. Její výsledky také naznačují, že lidé, kteří by potřebovali péči, ji v převážné většině případů nevyhledají, což je podobné pro skupinu heterosexuálních i neheterosexuálních osob. "Tato propast mezi potřebou péče a jejím vyhledáním je tedy u obou skupin srovnatelná, byť je pravděpodobné, že se u obou skupin budou lišit hlavní příčiny nevyhledání pomoci, jako nedostupnost, cena, či v případě neheterosexuální osob i možné další překážky související se stigmatizací. Jejich podrobnější zkoumání ale již nebylo součástí této studie," doplnil Pitoňák.

„Naše studie přináší spolehlivé důkazy o tom, že neheterosexuální lidé žijící v Česku mají ve srovnání s heterosexuálními lidmi výrazně horší duševní zdraví, přičemž dle výsledků dalších studií je zřejmé, že značnou část z nich pravděpodobně způsobují strukturální faktory, jako je diskriminace, stigmatizace a menšinový stres,” dodává Tomáš Formánek z pracovní skupiny Psychiatrické epidemiologie a doktorand Univerzity v Cambridge.

Vědci proto zdůraznili zejména nutnost zavádění systémových změn, které by nejen vedly k poskytování lepší a citlivější péče pro neheterosexuální osoby, ale také odstranily strukturální stigmatizaci, která ke zdravotním rozdílům přispívá. "Jedním z takových řešení, které bylo identifikováno v oblasti výzkumu suicidality LGBT+ osob, je například zpřístupnění manželství pro LGBT+ páry," uzavřel Pitoňák.

, vhk

23. dubna 2024