HISTORICKY PRVNÍ VÝZKUM V ČR

Heterosexuálové mají méně duševních poruch, ukázala ojedinělá česká studie

HISTORICKY PRVNÍ VÝZKUM V ČR
Heterosexuálové mají méně duševních poruch, ukázala ojedinělá česká studie

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

U neheterosexuálních lidí v České republice se výrazně častěji vyskytují duševní poruchy a sebevražedné myšlenky. Ukázala to první odborná studie tohoto druhu v ČR. Jejím hlavním autorem je vedoucí pracovní skupiny Duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých lidí v Národním ústavu duševního zdraví (NÚSZ) Michal Pitoňák. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají, řekl mluvčí NÚSZ Jan Červenka.

Studie, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 procent gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina neheterosexuálních pak zmínila, že má sebevražedné myšlenky nebo chování, což je podle odborníků pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. "Zaznamenaný téměř pětinásobně vyšší výskyt sebevražednosti u gayů a leseb bohužel není výsledkem, který by se významně odlišoval od zjištění podobných studií v zahraničí. U nás je ale tato problematika stále z velké části ignorována a je zřejmé, že je zapotřebí jí věnovat náležitou pozornost," dodal Pitoňák.

Výzkum zahrnoval otázky na sexuální identitu a duševní zdraví, umožnil proto na celonárodní úrovni porovnat duševní zdraví a intenzitu vyhledávání příslušné pomoci mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi. Studie se zúčastnilo 3063 respondentů. Její výsledky také naznačují, že lidé, kteří by potřebovali péči, ji v převážné většině případů nevyhledají, což je podobné pro skupinu heterosexuálních i neheterosexuálních osob. "Tato propast mezi potřebou péče a jejím vyhledáním je tedy u obou skupin srovnatelná, byť je pravděpodobné, že se u obou skupin budou lišit hlavní příčiny nevyhledání pomoci, jako nedostupnost, cena, či v případě neheterosexuální osob i možné další překážky související se stigmatizací. Jejich podrobnější zkoumání ale již nebylo součástí této studie," doplnil Pitoňák.

„Naše studie přináší spolehlivé důkazy o tom, že neheterosexuální lidé žijící v Česku mají ve srovnání s heterosexuálními lidmi výrazně horší duševní zdraví, přičemž dle výsledků dalších studií je zřejmé, že značnou část z nich pravděpodobně způsobují strukturální faktory, jako je diskriminace, stigmatizace a menšinový stres,” dodává Tomáš Formánek z pracovní skupiny Psychiatrické epidemiologie a doktorand Univerzity v Cambridge.

Vědci proto zdůraznili zejména nutnost zavádění systémových změn, které by nejen vedly k poskytování lepší a citlivější péče pro neheterosexuální osoby, ale také odstranily strukturální stigmatizaci, která ke zdravotním rozdílům přispívá. "Jedním z takových řešení, které bylo identifikováno v oblasti výzkumu suicidality LGBT+ osob, je například zpřístupnění manželství pro LGBT+ páry," uzavřel Pitoňák.

, vhk

23. dubna 2024