Tragická událost na filozofické fakultě v Praze má nevratné následky. Kvůli obavám z opakování prosincové masové střelby na půdě univerzity se na vysokých školách diskutuje o zavedení nových bezpečnostních pravidel. Podobná bychom našli ve Spojených státech, kde k takovým událostem dochází častěji, ačkoli i tam se pravidla napříč jednotlivými státy nebo oblastmi různí.

Současná debata o bezpečnosti na českých školách zahrnuje v první řadě školení studentů a personálu na útoky aktivních střelců, zákaz přinášení větších batohů nebo kufrů, používání nouzových tlačítek, neprůstřelná skla a v krajním případě i zavedení detekčních rámů na kovové předměty na vstupech do budov. To by však měla být až extrémní varianta.

V reakci na tragickou střelbu na filozofické fakultě, která měla 21. prosince za následek 14 obětí z řad studentů a pedagogů, se ve středu rektoři vysokých škol sešli s ministrem školství a zástupci vnitra, aby prodiskutovali změny v bezpečnostních opatřeních na vysokých školách. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) poté řekl, že by se úprava pravidel mohla v krátkodobém horizontu týkat například zákazu přinášení objemných zavazadel do školních budov. Na vyhodnocování rizik mají v blízké době začít úzce spolupracovat vedení škol s policií. Pracovníci a studenti univerzit mají dostat intenzivní bezpečnostní školení. V dlouhodobém horizontu se nové poznatky podle ministra promítnout i do úpravy bezpečnostních standardů pro základní a střední školy.

Bezpečnostní rámy, panická tlačítka a detektory zvuku

Bezpečnostní nebo jinak také detekční rámy či brány se zatím plošně do vysokých škol instalovat nebudou. Objevit by se mohly pouze v budovách, u nichž to budou rizika vyžadovat. Novým standardem se může brzy stát i vstup na čipovou kartu, což je už dnes v případě některých budov Univerzity Karlovy běžná praxe. Například hlavní budova filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha ale turnikety dosud neměla a konkrétně střelbě z konce prosince by zřejmě stejně nezabránily, protože střelec byl studentem fakulty.

Univerzity by si ale mohly nastavit pravidla, jaká zavadla je možné do jejich objektů nosit. „To je v zemích, které mají rozsáhlé zkušenosti s kriminálními činy na školní půdě, běžné, že velká zavazadla nejsou připuštěna,“ uvedl ministr školství.

Podle rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové bude muset každá vysoká škola nakonec k novým pravidlům přistoupit individuálně. „Problém je vnímán na každé škole jinak, ve větších i menších městech,“ řekla Králíčková. To bude podle ní platit i pro každou ze 17 fakult UK.

O tom, jak se k bezpečnostním opatřením fakulty postaví, zatím není rozhodnuto. Kvůli bezprecedentnímu činu s tragickými následky, jaký nemá v české historii obdoby, jednal o změnách několik posledních dní i krizový štáb Univerzity Karlovy. Závěry chce zveřejnit ve čtvrtek.

Podobně jako na dalších fakultách probíhá i na filozofické fakultě debata o možnosti zavedení rámů. Vedení univerzity se ale kloní spíš k tomu, aby fakulty použily jiné nástroje. „Zatím nevím o fakultě, která by se rozhodla instalovat rámy v těchto dnech, teď okamžitě. Zvyšují ta bezpečnostní opatření jinými způsoby, zabezpečeným vstupem a dalšími různými nástroji, ale zatím nikoliv instalováním rámů,“ uvedla Králíčková.

Šéf krizového štábu univerzity Otomar Sláma pro Radiožurnál nastínil, že by mohlo jít například o zavedení takzvaných „panických tlačítek“, které už mají i některé americké školy. Mezi další diskutovaná opatření patří i jiné technické řešení, jako je systém včasného varování. Mluví se rovněž o detektorech zvuku, které jsou schopny rozpoznat tříštění skla nebo střelbu.

„Možností je celá řada a zkušeností z republiky a ze světa také. My předpokládáme, že 4. ledna představíme plán toho, co se bude realizovat v nejbližších týdnech a měsících,“ řekl šéf krizového štábu Sláma.

Filozofická fakulta bezprostředně po události uzavřela svou hlavní budovu na Palachově náměstí. Zavřená by měla zůstat do konce ledna. O tom, kdy přesně a za jakých podmínek bude otevřena, rozhodne krizový štáb spolu s vedením fakulty.