Poznámky k populárnímu seriálu Adikts

Když feťák a režisér přenosí trip

Poznámky k populárnímu seriálu Adikts
Když feťák a režisér přenosí trip

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česká televize umístila na webovém iVysílání šestidílný seriál režiséra Adama Sedláka Adikts, pojednávající o několika dnech v životě skupiny studentů adiktologie (vědy o závislostech), kteří se z různých osobních důvodů rozhodnou užít novou syntetickou drogu, jež má zostřit jejich smysly, ale o níž jejich profesoři vědí od kolegů ze Srbska, odkud droga pochází, že nevyhnutelně zabíjí do sedmi dnů po aplikaci (studenti o této skutečnosti nemají ponětí, stejně jako profesoři netuší nic o tom, že si látku jejich studenti vzali).

Seriál vzbudil diskusi širší, než nad dramatickým dílem bývá u nás obvyklé – patrně i proto, že na jeho pořízení se podílela Česká asociace pojišťoven, takže má jít vlastně o oficiální protidrogovou kampaň. V tomto punktu se dílo podařilo a uspělo: vedou se o něm polemiky, nehledě na halekání na sociálních sítích, jehož se účastní také politici, vyjadřují se k němu v různých médiích tuzemští odborníci na adiktologii (a upozorňují třeba na to, že nejrozšířenější tuzemská návyková látka, alkohol, stále v obecném povědomí jako droga nefiguruje). K seriálu zaujaly stanovisko rovněž organizace, které se v Česku léčbě závislostí a jejich prevenci věnují: Sananim ironicky odmítavé, kontaktní centrum Progressive náhlé popularity tématu využilo k tomu, aby znovu upozornilo na jeden z limitů současné tuzemské protidrogové péče: „Přáli bychom si, aby stejné emoce a zájem způsobovala skutečnost, že již více než 12 měsíců je pražská síť adiktologických služeb bez jednoho kontaktního centra.“

V kontextu všeho tohoto dění vyznívá poněkud komicky, když každý díl série začíná upozorněním, že „pořad není vhodný pro děti a mladistvé“ – jako by těch se prevence týkat neměla, přitom právě je by seriál mohl šokovat. Na starší divácké skupiny patrně bude působit zjevná nadsázka díla. Vše je přepálené a přehnané, dokonce se tu hovoří a uvažuje, ba provádí „konečně řešení feťácké otázky“ a závislí jsou odváženi zřejmě do kafilerky. Režisér Sedlák předvádí to, co od něho známe z předešlé tvorby: schopnost pracovat výrazně vizuálně (například s mobilním telefonem a natáčet na něj kontaktní sekvence), měnit dynamiku vyprávění, její barevné tónování, využívat reálné jazykové expresivity mládeže, jejíž obraty mohou být pro starší objevné, atp. Vybral si také dobré herce – znovu se tu prokazuje, jakého šílenství a despotismu je schopen Jan Hájek, objevem pro leckoho budou schopnosti Lenky Dusilové (hraje civilně, zároveň zvládne vyjádřit velké ambice i intenzivní únavu), ale především je to přehlídka několika výrazných mladých tváří, slibujících nadějnou budoucnost televizního a filmového herectví: Kristýna Jedličková, Martina Jindrová, Luciana Tomášová zvládají suverénně přechody mezi čistým stavem, depkami i raušem (zejména schopnost Jedličkové proměňovat i výraz očí je výtečná). Ansámblu však však vévodí Petr Uhlík v roli věčně sjetého studenta, pro něhož jsou drogy radost, vášeň, chce je poznat všechny a ostatní svým přístupem svede na scestí: jeho postava má rysy i Mefistofela, i Fausta.

Problém seriálu je jeho dramatické pozadí. Tvůrci se nespokojili jenom s vytržením postav z reálu, což by na vyprávění dlouhé půl čtvrté hodiny zřejmě nestačilo, a tak odhalují pozadí všech hlavních postav a komiku celku bohužel látají tragikou v pozadí aneb prezentováním klíčů k chování postav: například nedobrým vztahem s matkou či s otcem, strachem z učitele, který je rovněž sexuálním predátorem, psychickými potížemi a nízkým sebevědomím pramenícím z fyzického nedostatku – konkrétně z koktání. Razance tahu se v těchto momentech mění v rozbředlé drama, v němž nakonec i závěrečná smrt působí neuvěřitelně a jako pointa, před kterou nebylo vyhnutí, tedy pointa zbytná. Mohl to být výjimečný úlet, ale nakonec je z toho standardní tuzemská podívaná, která včas vezme zpátečku, aby zvýšila své šance líbit se skoro všem. Škoda.

Adikts. Scénář a režie: Adam Sedlák, kamera: Dušan Husár, hudba: Oliver Torr, hrají: Petr Uhlík, Luciana Tomášová, Martina Jindrová, Kristýna Jedličková, Tadeáš Moravec, Lenka Dusilová, Jan Hájek a další. Stopáž cca 3 h 25 minut (každý díl má 31–37 minut), dostupné v iVysílání ČT.

26. ledna 2024