Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Srpen byl zároveň loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

"V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna. Tato série teplotních rekordů zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách," řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.

Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Důvodem je lidmi způsobená klimatická změna a i dočasný jev El Niňo, uvádí podle agentury AP odborníci.

"Pokud nepřijmeme naléhavá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, budou extrémní jevy související s teplotou, jichž jsme byli svědky letos v létě, jen intenzivnější a budou mít ještě ničivější důsledky pro lidi a planetu," uvedla Burgessová.

Průměrná globální teplota v období od začátku června do konce srpna byla o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota mezi roky 1991 a 2020, a překonala tak i loňský rekord.

Za posledních 12 měsíců - od září 2023 do srpna 2024 - byla průměrná globální teplota nejvyšší zaznamenanou teplotou za jakékoli dvanáctiměsíční období - o 0,76 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,64 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z období mezi lety 1850 a 1900.

Nejvyšší průměrná teplota byla toto léto naměřena i na evropské pevnině, a to 1,54 stupňů Celsia nad průměrem let 1991 až 2020, čímž překonala předchozí rekord z roku 2022. I když bylo letošní léto v západní a severní Evropě převážně vlhčí než průměr a doprovázené srážkami, ve většině Středomoří a východní Evropy panovaly po celou sezónu nadprůměrně suché podmínky.

Evropské teploty byly nejvíce nadprůměrné v jižní a východní Evropě, ale podprůměrné v severozápadních částech Irska a Spojeného království, na Islandu, na západním pobřeží Portugalska a v jižním Norsku.

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad východní Antarktidou, Texasem, Mexikem, Kanadou, severovýchodní Afrikou, Íránem, Čínou, Japonskem a Austrálií. Podprůměrné teploty byly naopak na ruském Dálném východě a v částech Aljašky, na východě Spojených států, v některých částech jižní Jižní Ameriky, Pákistánu a v oblasti Sahelu.

Loňský rok byl nejteplejší naměřený v historii a očekává se, že letošek rekord opět překoná.

"Aby se tak nestalo, museli bychom během několika zbývajících měsíců zaznamenat velmi výrazné ochlazení krajiny, což v této fázi nevypadá pravděpodobně," řekl šéf klimatické služby Copernicus Carlo Buontempo.

Nejde jen o čísla v knize rekordů, ale o počasí, které má dopady na lidské životy, varovali podle AP klimatologové. "Všechno se to promítá do většího utrpení po celém světě," uvedl odborník z Michiganské univerzity Jonathan Overpeck. "S delšími a silnějšími vlnami veder přicházejí na některých místech silnější sucha a na jiných intenzivnější deště a záplavy. Změna klimatu začíná být příliš zřejmá a příliš nákladná na to, abychom ji ignorovali," doplnil.

"Stejně jako lidé žijící ve válečné zóně s neustálým duněním bomb a hlomozem zbraní začínáme být hluší k tomu, co by mělo být poplašným zvoněním a sirénami," uvedla americká klimatoložka uvedla Jennifer Francisová s odkazem na extrémní počasí jako vedra, záplavy, lesní požáry a vichřice.