Státní rozpočet hospodařil v květnu se schodkem 271,4 miliard korun, po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto ostře vyzývá k tomu, aby stát do konce roku ušetřil. Příští týden ponese na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými chce ve druhé polovině roku zbrzdit prohlubování schodku. Schválená výše deficitu pro letošní rok je 295 miliard korun.

Za meziročním zhoršením salda o 82,1 miliard stál podle ministerstva financí především nárůst sociálních dávek o 50,5 miliardy, pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií ve výši 40,1 miliard, obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů ve výši 18,1 miliard či vyšší investice za 12,7 miliard korun navíc. Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 12,2 miliard z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Květen je tradičně slabý měsíc, loni se jen za květen propadlo hospodaření státu o 90 miliard korun. A přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ve zprávě zaslané deníku Echo24 ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku,“ uvedl Stanjura s tím, že se nebude jednat o populární kroky.

„Stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku. To bychom se nijak nelišili od předchozí populistické vlády, která se k budoucím generacím chovala stylem ‚po nás potopa,‘“ uvedl ke květnovým výsledkům Stanjura.

Podle jeho straníka a člena rozpočtového výboru Jiřího Havránka jde o jasný signál. „V tuto chvíli mohu říci, že je to jasná výzva k tomu, abychom některé z plánovaných úspor na příští rok, u nichž je to možné, realizovali již letos,“ řekl pro Echo24 Havránek.

Podobně hovoří i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Čísla pokladního plnění státního rozpočtu opravdu nejsou dobrá. Je evidentní, že výše schváleného schodku státního rozpočtu je ohrožena. Proto je potřeba, abychom v rámci koalice o tomto problému jednali. Je nezbytné precizně vyhodnotit příčiny tohoto stavu,“ uvedl pro Echo24 Jakob.

„Je zřejmé, že problém je jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. Tato situace jednoznačně potvrzuje nezbytnost dojednaného ozdravného konsolidačního balíčku. I přesto je ale potřeba, abychom našli koaliční shodu na řešení této aktuální situace v rámci letošního rozpočtu. To nelze reálně učinit v rámci mandatorních výdajů, proto bude potřeba, abychom některá úsporná opatření, která nevyžadují legislativní úpravu, učinili co nejdříve,“ dodal Jakob.

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) deníku Echo24 řekl, že některé věci byly předfinancovány a teprve přijdou příjmy z daní z příjmu právnických osob. „Z mého pohledu si ale musí každé ministerstvo udělat vnitřní plán a hledat ještě rezervy ve výdajích, neutratit zkrátka vše, co mají naplánováno, musí hledat úspory ve svých provozních výdajích a snažit se, aby ten konečný schodek nebyl příliš překročen,“ řekl pro Echo24 Munzar.

Výdaje vzrostly o 141 miliard

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci května růstu 9,8 %, v nominální hodnotě jde o 58,9 miliardy navíc. K tomu nejvíce přispěl výběr pojistného, odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, inkaso daně z přidané hodnoty a daní z příjmů fyzických i právnických osob. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů klesly o 2,7 miliardy korun.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 141 miliard. V průběhu května zpomalil jejich růst o téměř devět procentních bodů na 17,8 %, když zejména u transferů státním fondům, do oblasti sociálních služeb a vysokým školám došlo k meziročnímu narovnání úrovně jejich předfinancování. Pro tempo celkových výdajů byl i nadále určující vývoj běžných výdajů navýšených realizací opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů. Do jejich výše se kromě loňských mimořádných navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 korun měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+ 3,4 miliardy korun) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií či přídavek na dítě vyšší ve vazbě na růst životního minima. Naopak o miliardu klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění a o asi 800 milionů rodičovský příspěvek.

O více než 40 miliard vzrostly i běžné transfery podnikatelům ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen či dotacemi provozovateli přenosové soustavy. Dotace na obnovitelné zdroje energie navyšovaly transfery o 1,8 miliardy. Naopak o 2,1 miliardy klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,4 miliardy, což je nárůst o 18,1 miliard korun. Meziroční nárůst o téměř dvojnásobek souvisel podle MF s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.

Škrty ve výdajích ministerstev?

Na to, že vláda bude muset škrtat ještě letos, opakovaně upozornil deník Echo24. „Ministerstvo financí v současnosti analyzuje plnění letošního státního rozpočtu a možná rizika spojená s jeho vývojem ve zbytku roku. Vzhledem k dosavadnímu nepříznivému vývoji přitom předpokládáme, že bude nezbytné ve druhé polovině roku přistoupit k úsporným opatřením na straně výdajů státního rozpočtu,“ uvedl už koncem května pro Echo24 mluvčí MF Tomáš Weiss. I představitelé koaličních stran pro Echo24 hovořili o nutnosti škrtů, především na výdajové straně v provozních nákladech ministerstev.

Jednotlivé resorty deníku Echo24 sdělily, že o nutnosti úspor ví, k problematice navíc přistupují podobně. Nejvíce hovořily o úsporách na platech v souvislosti s konsolidačním balíčkem a závazkem snížit mzdové náklady o dvě procenta, ale také o energetické udržitelnosti budov či digitalizaci. Zmiňovali například snížení nákladů na fyzickou ostrahu, snížení odběru denního tisku, ale také třeba přesun z komerčních prostor do státních budov (více se dočtete zde).