Svoboda projevu – jeden z nejklíčovějších aspektů současné Evropské unie. S určitou snahou svobodu slova bránit anebo s plány na potírání dezinformací se chystá v červnu do Evropského parlamentu kandidovat de facto každá česká strana nebo hnutí. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) už několik týdnů pořádá seriál, v němž se jednotlivých subjektů ptá, jak by si poradily s různými problémy. Jak odpovídal favorit v podobě hnutí ANO, ale také koalice Spolu nebo drobnější subjekty?

V pořadí už čtvrtá otázka SOSP směřovala na postoj stran k takzvanému hate speech, tedy různým projevům nenávisti a snahám je potírat.

Například politici Spolu nepodporují jednotnou regulaci „hate speech“ na úrovni EU. „Situace v některých zemích je podle mě strašidelná, ale nemám ambice zasahovat do jejich vnitřní politiky. To si musejí vyřešit tamní voliči a zprostředkovaně politici. Rozhodně však nepodpořím jednotný mustr na úrovni EU. U návrhu na rozšíření tzv. eurozločinů o hate speech jsem byl stínovým zpravodajem a hlasoval jsem samozřejmě proti,“ nechal se slyšet za koalici jednička Alexandr Vondra.

ANO je také proti rozšíření seznamu trestných činů na úrovni EU o „hate speech“. Obává se, že by to mohlo vést k neadekvátnímu omezování svobody slova a nesouhlasí s centralizací takových pravomocí na úrovni EU. Podle nich je důležité zachovat národní kontrolu nad tím, co je považováno za trestný čin.

SPD v koalici s Trikolóru pak zcela odmítají zahrnutí „hate speech“ mezi eurozločiny. Argumentují, že regulace těchto otázek by měla zůstat na národní úrovni, kde je možné lépe zohlednit specifické potřeby jednotlivých zemí. „Z povahy věci, tj. že projevy na internetu se šíří v konkrétním jazykovém a kulturním okruhu, nemá podle nás hate speech přeshraniční charakter a nemá být regulována na úrovni EU,“ míní Petr Mach, lídr koalice.

Odmítavě se k vypořádávání se s projevy nenávisti staví také PRO, koalice Stačilo! vedená komunisty, Přísaha a Motoristé sobě nebo Svobodní. Neodpověděli naopak Piráti, hnutí STAN nebo sociální demokraté. Piráti ale nedávno představili svůj plán boje s dezinformacemi. Koordinovaná strategická komunikace státu, rychlé odhalování manipulativního obsahu, vymáhání platného práva v on-line prostředí či podpora škol a občanské společnosti patří mezi 12 bodů, které mají podle vládních Pirátů pomoci bojovat proti dezinformacím. Piráti dnes plán představili v Praze novinářům, podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského jednotlivé body předkládají i koaličním partnerům.

Regulace Applu a Google

Druhá otázka mířila na nařízení o jednotném trhu digitálních služeb a o digitálních službách, tzv. Digital Services Act (DSA), který komplexně upravuje sektor digitálních služeb v EU. Cílem nařízení je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné on-line prostředí a chránit základní práva uživatelů. Záměrem bylo zjistit, zda strany preferují regulaci technologických gigantů na úrovni států.

Zde už jsou odpovědi rozdílnější. ANO DSA podporuje, protože podle něj přináší důležité normy pro odpovědnost online platforem a posiluje ochranu spotřebitelů. ANO vidí v DSA krok směrem k lepší regulaci internetového prostředí, který může přispět k ochraně uživatelů před škodlivým obsahem a dezinformacemi.

„Domnívám se, že jistá regulace nutná je, mnozí (včetně mě) se setkali s tím, že jim sociální sítě zablokovaly nějaký příspěvek, aniž by jim k tomu daly zpětnou vazbu. Určitě je potřeba, aby se uživatel mohl bránit, zvlášť když o příspěvcích často rozhodují cizinci naprosto neznalí kontextu,“ odpovídá za Spolu Vondra.

Ostatní už jsou radikálnější. Politici Stačilo! preferují omezenou legislativní úpravu zaměřenou na transparentnost a ochranu dětí. Kritizují současný DSA za to, že je příliš restriktivní, a prosazují, aby regulace probíhala na národní úrovni, kde je možné lépe reagovat na specifické potřeby a situace.

„Tady a teď je možno konstatovat, že není lepší žádný DSA, než ten, který máme nyní. Jsme ale otevřeni diskusi o tom, že regulace velkých platforem a sociálních sítí je na evropské úrovni vhodná, neboť EU je větší trh, kterému se silní světoví hráči na tomto poli přizpůsobí spíše než členskému státu; a že regulace by se měly týkat transparentnosti, boje proti cenzuře, boje proti návykovému designu platforem, ochrany soukromých dat či boje proti monopolům,“ tvrdí za koalici Ondřej Dostál.

SPD – Trikolóra zase plně odmítají jakoukoli regulaci médií, která by mohla omezit svobodu slova. Prosazují, aby regulace zůstala na národní úrovni, kde je lepší kontrola a možnost zohlednit specifické potřeby každé země. Podle nich DSA představuje hrozbu pro svobodu projevu a nezávislost médií.

„Budeme usilovat o zrušení DSA. Nechme sociální sítě jako svobodné prostředí pro výměnu názorů. Vypínání a regulaci sociálních sítí nechme Číně a jiným totalitám. Do svobodného světa totalitní praktiky nepatří. Na příkladu platformy X, která se rozhodla vydat svobodnou cestou a vede nyní boj s eurokomisařkou Věrou Jourovou, vidíme, že i bez regulací omezující dosah zcela legitimních příspěvků se platformy a sociální sítě dají dobře provozovat, aniž by to představovalo jakékoli nebezpečí pro naši společnost,“ uvedl zase za Svobodné jejich šéf Libor Vondráček.

Dřívější otázky

SOSP se už v minulých dílech ptala například na největších hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v EU, dále na priority a konkrétní kroky k zastavení cenzury a podporu názorové diverzity v otázce dezinformací v EU a přístupu k jejich regulaci. Více jsme psali zde.