Budoucí český prezident Petr Pavel již několikrát naznačil, že má pochybnosti ohledně fungování takzvané Visegrádské čtyřky (V4). Podle něj je potřeba tuto alianci přehodnotit a najít společná témata, jinak se V4 stane „prázdnou nádobou“. Problém vidí hlavně ve spolupráci s Maďarskem. Podle odborníků se od začátku války na Ukrajině ukázalo, že V4 na evropské úrovni nefunguje a že Česko umí najít i další strategické partnery. Pro fungování aliance může být také zásadní, jak se vyvine napjatá politická situace na Slovensku. Ministerstvo zahraničí deníku Echo24 sdělilo, že se Visegrád v posledních letech evidentně názorově rozchází.

Podle Pavla je otázkou, kterou bude potřeba vyřešit, jakou roli má v české zahraniční politice hrát V4, tedy aliance Česka, Polska a Maďarska existující od konce studené války. V programovém prohlášení se Fialova vláda zavázala se skupinou dále spolupracovat, Pavel nicméně vidí v jejím směřování díry.

„Pokud nebudeme schopni najít dostatečně silná témata, stane se V4 prázdnou nádobou a my budeme pracně hledat její obsah,“ řekl Pavel v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Krátce po svém zvolení navíc prohlásil, že chce otevřít debatu o budoucnosti Visegrádu, jehož fungování je potřeba přehodnotit.

Problém spatřuje především v Maďarsku a tamním premiérovi Viktoru Orbánovi. „Maďarsko má problém s právním státem, domlouvá se s Ruskem a Íránem a zdržuje vstup Švédska a Finska do NATO,“ uvedl v listopadu. Dosavadní prezident Miloš Zeman i někdejší premiér Andrej Babiš (ANO) naopak o Orbánovi často mluvili v dobrém, Babiš dokonce maďarského předsedu vlády označuje za svého přítele.

Orbánova vláda nicméně podle řady expertů komplikuje společný postup visegrádské čtyřky. V posledních týdnech například odmítla převoz zbraní na Ukrajinu napadenou Ruskem přes své území. „Myslím, že je potřeba V4 modifikovat. Diskuse o rozšíření na devět středo- a východoevropských zemí by mi i vzhledem k aktivní reakci na agresi Ruska dávala větší smysl,“ napsal Pavel na twitteru během prezidentské kampaně.

Premiér Petr Fiala nicméně opakovaně říká, že vláda má na spolupráci s V4 nadále zájem. V listopadu loňského roku po jednání premiérů členských zemí uvedl, že se nesrovnalosti především v přístupu Maďarska k některým tématům vyjasnily. „Máme společné zájmy a musíme hledat společnou řeč,“ prohlásil tehdy Fiala.

Podobně hovořil i polský premiér Mateusz Morawiecki. „Agrese Ruska na Ukrajině vytvořila novou situaci a nové výzvy. Naše vztahy neporušila. Dohodli jsme se na způsobu řešení několika témat,“ uvedl v listopadu Morawiecki.

Otázkou zůstává, jaký vliv na fungování V4 bude také mít vývoj politické situace na Slovensku, které čekají letos předčasné parlamentní volby, příští rok pak budou Slováci volit nového prezidenta či prezidentku. Největší oblibě se na Slovensku těší strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) expremiéra Petera Pellegriniho a Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého trojnásobného předsedy vlády Roberta Fica, které jsou výrazně euroskeptičtější než nynější dosluhující vláda Eduarda Hegera. Naopak Česko se na základě posledních parlamentních a prezidentských voleb přitočilo výrazně více k podpoře EU.

MZV: Visegrád se názorově rozchází

Náměstek ministra zahraničí pro Evropu Jaroslav Kurfürst deníku Echo24 řekl, že hlavním motivem vzniku Visegrádské skupiny byla v roce 1991 vzájemná podpora tehdejších postkomunistických zemí v úsilí o začlenění do euroatlantických struktur a Evropské unie a současně rozvoj mezilidských vztahů v regionu, což jsou priority, v nichž má podle pohledu ministerstva zahraničí Visegrádská spolupráce potenciál i do budoucna.

„Je nicméně evidentní, že zejména v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky se v posledních letech V4 názorově rozchází, zvláště kvůli postojům Maďarska k Ukrajině, Rusku, Číně, ale i obecně k tématům demokracie a lidských práv,“ řekl Kurfürst.

„Proto očekáváme, že bude i nadále utlumen zahraničně a bezpečnostně-politický rozměr spolupráce V4. Aliance zůstává užitečná pro udržování dobrých sousedských vztahů prostřednictvím otevřeného, neformálního dialogu politických reprezentací a spolupráce tam, kde máme podobné zájmy,“ dodal náměstek ministra Jana Lipavského (Piráti).

Spolupráci ve V4 by Česko podle Kurfürsta chtělo trochu více zefektivnit, zjednodušit, „vrátit ke kořenům“. „Spíše než na politickou koordinaci v zahraničních, bezpečnostních, ale i unijních otázkách se chceme zaměřit na poskytování prostoru pro neformální dialog, na konkrétní, praktické oblasti spolupráce uvnitř V4, přínosné pro občany našich zemí, a dále na podporu mezilidských kontaktů a dialogu, nejen uvnitř V4, ale i směrem k zemím východní Evropy (zejména válkou zkoušené Ukrajiny) a západního Balkánu,“ dodal Kurfürst.

V4 je dobrá na menší projekty

Odborník na V4 z Masarykovy univerzity v Brně Vít Hloušek deníku Echo24 řekl, že Česko může, stejně jako další země V4, spolupracovat v konkrétních projektech, které se netýkají „velkých“ otázek. „Pro příklad je možno uvést Mezinárodní visegárdský fond, který funguje bez problémů a je přínosný pro spolupráci v oblasti vědy a vzdělávání. Docela dobře fungují i konkrétní projekty v oblasti budování obranných kapacit. logistiky a tak podobně, což je nicméně dáno i tím, že je zde společný rámec daný NATO. Není ale žádný důvod se těchto „drobných“ spoluprací vzdávat kvůli ideovým rozkolům mezi politickými reprezentacemi států V4,“ řekl Hloušek.

Roli Viktora Orbána považuje Hloušek v souvislosti s V4 za nekonstruktivní. „Orbán, který má V4 jinak plnou pusu, plní roli vyloženě destruktivní. Nejde jen o jeho ,disentní´ stanovisko ve věci Ukrajiny, ale také o dlouhodobé podkopávání zásad, které byly klíčem V4 v minulosti, tedy liberální demokracie a aktivní přístup v rámci EU,“ řekl deníku Echo24 Hloušek s tím, že před ruským útokem na Ukrajinu bylo možné hovořit o V2+2 ve smyslu úzké spolupráce ČR a SR a úzké spolupráce Maďarska a Polska.

„Kdyby slovenskou vládu sestavil Fico, vydal by se v zahraniční politice Orbánovým směrem, což by ale nemuselo znamenat posílení spolupráce s Maďarskem. Z V4 by se dočasně stala V1+1+1+1 s tím, že ve věci války na Ukrajině by pokračovala česko-polská diplomatická spolupráce, která se zintenzivnila záhy po únoru 2022,“ řekl Hloušek. Dodal, že rozšiřování aliance například o státy Pobaltí by pro budoucnost fungování V4 nebylo řešením. „Chybí společné zájmy, které by vyžadovaly speciální koordinaci nad rámec společného členství v EU a NATO,” míní Hloušek.

Expert na právo EU Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK na konferenci k výročí války uvedl, že v Česku si všichni uvědomovali, že spolupráce zemí V4 na evropské úrovni nefunguje, ale dlouho se s tím nic nedělalo.

„Dlouho jsme říkali, že musíme být kreativnější ve vytváření koalic uvnitř EU, že Visegrád nefunguje. Válka vedla k tomu, že se tyto koalice vytvářely snadněji. Důsledkem krize může z pohledu ČR být to, že najdeme partnery, kteří jsou v EU schopni nejen něco zablokovat, ale třeba také něco prosadit,“ domnívá se Šlosarčík.