Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí.

Ministr Stanjura opakovaně uvedl, že tato jednání budou ukončena a konkrétní parametry konsolidačního balíčku představeny v průběhu jara. „Následný legislativní proces poté proběhne tak, aby se výsledná opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard promítla již do návrhu státního rozpočtu pro rok 2024, tedy byla účinná k 1. lednu 2024,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Podle ministerstva je v jednání více než šest desítek opatření s menším či větším dopadem. Jedná se například o vyšší odvody pro OSVČ, vyšší daň z nemovitosti, zrušení státní podpory u stavebního spoření, ale také zrušení některých daňových výjimek a úlev, jako je třeba sleva na manžela či manželku. Konsolidačním balíčkem chce Stanjura strukturálně zlepšit saldo veřejných financí. Podle expertů je to ale částka nedostatečná, která pokryje akorát zvyšující se výdaje na obranu, valorizace důchodů či zvýšení platů učitelů.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučovala ve svém seznamu potenciálních opatření mimo jiné vrátit celkové příjmy ze zdanění příjmů fyzických osob na stejnou úroveň, jakou měly před schválením daňového balíčku z prosince 2020. Schodek by se tak snížil zhruba o 90 miliard. Zrušení superhrubé mzdy tehdy podporovala mimo jiné nyní vládní ODS a Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) nepřímo tuto možnost odmítají, protože nechtějí celkově daňové zatížení zvedat.

Ať máme za tři roky problémy vyřešené

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček deníku Echo24 řekl, že plánovaná konsolidace není dostatečná, pokud se ale ve snahách bude pokračovat, půjde o dobrý první krok. „Ekonomiku bychom neměli vystavovat šokové terapii, v rámci které bychom strukturální schodek vyrovnali v jednom roce. Konsolidace veřejných financí by se naopak měla rozložit do delšího časového období, tak aby přijímané restrikce příliš nepoškozovaly naše hospodářství. Snížení strukturálního schodku o 70 miliard korun během jediného roku bych považoval za rozumné tempo konsolidace,“ uvedl Křeček. Zároveň ale dodal, že je zapotřebí v tomto tempu pokračovat i v následujících letech, tak aby přibližně za 3 roky byly nejvážnější problémy vyřešené.

Za konsolidovaný by po jednorázovém zásahu v této výši nepovažovala rozpočet ani Národní rozpočtová rada (NRR). Člen rady Petr Musil deníku Echo24 řekl, že za skutečně konsolidované veřejné finance by NRR považovala stav, kdy by strukturální schodek státního rozpočtu byl nulový, jakkoli zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je méně přísný a toleruje strukturální schodek i do 1 procenta HDP za splnění určitých podmínek.

„Jinými slovy, státní rozpočet by měl být nastaven tak, aby v dobrých časech vytvářel přebytky pro časy špatné, kdy je naopak případné schodkové hospodaření legitimní. Státní rozpočet má fungovat jako nástroj makroekonomické stabilizace v rámci fiskální politiky. Takovou funkci může dlouhodobě plnit právě pouze za předpokladu, že dosahuje strukturálně vyrovnané bilance příjmů a výdajů. K takovému stavu podle nás vede kombinace opatření jak na straně výdajů, tak na straně příjmů,“ řekl pro Echo24 Musil.

Ekonom Křeček nesouhlasí s řešením v podobě zvyšování daní u zaměstnanců, protože se v loňském roce snížily reálné mzdy o 7,5 procenta. „Zaměstnancům díky nižším daním zůstávají vyšší čisté mzdy z jejich hrubých mezd a mohou tak lépe čelit inflaci. Jsou to právě zaměstnanci, na které současné ekonomické problémy doléhají velice tíživě. Proto jsem přesvědčen, že je rozumnější se zaměřit na zdanění neřestí. Rovněž je nutné více škrtat na výdajové straně státního rozpočtu,“ míní Křeček.

Dodal, že obrovský nárůst výdajů v posledních letech není rozumné řešit tím, že k obřím výdajům adekvátně navýšíme daně. „Takovéto řešení by směřovalo k většímu přerozdělování a bobtnání státu. Je naopak nutné narostlé výdaje prosekat a vrátit se k relativním parametrům, které jsme v naší ekonomice měli před příchodem pandemie koronaviru,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Fialova vláda se mohla chytit do pasti

„Fialova vláda se dlouho zaklínala, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Byly to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle míry jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Nové hodnocení agentury Fitch toto dilema potvrzuje,“ uvedl v komentáři zaslaném deníku Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.