Sněmovní vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začátkem týdne vyslechla posledního svědka. Debatovala také o návrhu závěrečné zprávy, která je už skoro hotová. Komise ji plánuje předat poslanecké sněmovně v polovině prosince. V dalších dnech pak chce s výsledky vyšetřování seznámit veřejnost, možná symbolicky právě u příležitosti výročí tragédie 21. prosince. Poslanci zatím nechtějí ani naznačovat, k jakým závěrům komise došla.

Konečné znění zprávy by měla komise schválit v polovině prosince, poté ji předá vedení Sněmovny. Nyní má v plánu ještě tři zasedání po osmi hodinách. „Tím by mělo být letos všechno uzavřeno,“ řekl po pondělním jednání předseda komise Pavel Kašník z ODS. Materiál, který poslanci obdrží, má podle Kašníka podléhat určitému režimu utajení.

Místopředseda komise Jiří Mašek deníku Echo24 řekl, že komise stále pracuje na formulaci zásadních doporučení. Průběh posledních slyšení ale nechtěl komentovat. „Všichni ctíme mlčenlivost do předložení zprávy poslanecké sněmovně a zveřejnění závěrů. Naším úkolem je odvést odpovědnou práci, dlužíme to obětem tragické střelby.“

Podle Kašníka se navrhovaná doporučení budou týkat komunikace, integrovaného záchranného systému, policie nebo měkkých cílů na fakultě. Uvedl, že nemůže garantovat naprostý soulad komise v jednotlivých otázkách. Ubezpečil ale, že komise není při své práci rozdělena na opozici a koalici.

Komise od léta vyslechla kolem 30 svědků, z velké části šlo o policisty nebo záchranáře. Výslechy trvaly asi 50 hodin. Zda ze strany předvolaných svědků zazněly nové a překvapivé informace, které by do případu vnesly nové světlo, ale poslanci zatím říct nechtějí.

„Vzhledem k tomu, že je jednání vyšetřovací komise neveřejné, nechci slyšení svědků v tuto chvíli komentovat. Komise je odpovědná poslanecké sněmovně, s výsledky šetření by tedy měla být seznámena jako první,“ řekla redakci členka komise za Pirátskou stranu Klára Kocmanová.

Komise původně hlásila, že výslechy svědků ukončila už 21. října. Na uplynulé pondělí ale naplánovala ještě dodatečný výslech jednoho muže, jehož identitu poslanci blíže nespecifikovali.

Na vysvětlení se čeká rok

Při útoku na fakultě loni 21. prosince zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Komise měla zmapovat a vyhodnotit tragické události od rána osudného dne až do konce zásahu záchranářů a policie. Útoku na fakultě předcházela také dvojnásobná vražda v Klánovickém lese, v den střelby na fakultě pak vrah David K. zastřelil v rodinném domě ve středočeské Hostouni také svého otce.

Důvodem pro zřízení komise byly mimo jiné přetrvávající pochybnosti o policejním postupu. Policie sice vyšetřování uzavřela už v červnu, přičemž samotný zásah policistů prošetřovala jak Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), tak vnitřní kontrola policejního prezidia. Někteří rodiče obětí se ale zveřejněnými informacemi nedokázali spokojit a žádali o vysvětlení bílých míst.

„Ve výstupech policie na tiskových konferencích, v závěrech prověřování policie, v závěrech šetření GIBS a v informacích, které přinášejí média, je stále veliké množství nesrovnalostí. Vedení policie se snaží neustále kličkovat, mlžit, bagatelizovat, překrucovat a v několika případech již dokonce vyšlo najevo, že přímo lhalo,“ napsali rodiče tří obětí ve společném prohlášení zaslaném v září poslancům. Více jsme o něm psali zde.

Spory se od počátku vedou především kolem toho, že policie neprohledala celou budovu filozofické fakulty na Palachově náměstí, ačkoli na ní podezřelého vraha hledala už hodinu a půl před útokem, zatímco on se podle dostupných informací celou dobu skrýval na toaletách ve čtvrtém patře. Dále také není jasné, proč nevydala pokyn k evakuaci a budovu opustila v domnění, že vrah je jinde.

Spekulovalo se také o tom, že zásah bude stát místo pražského policejního ředitele Petra Matějčka, který akci velel. Matějček od počátku tvrdil, že policie neměla až do vypuknutí střelby inidicie, že by hledaný chtěl spáchat něco jiného než sebevraždu. Podobně hovořili i další služební funkcionáři.

„Jel do Prahy spáchat sebevraždu,“ tvrdil Matějček například na tiskovce k vyhodnocení zásahu 9. ledna. O pár dní později na sněmovním bezpečnostním výboru 11. ledna Matějček verzi o sebevrahovi zopakoval: „My jsme opravdu pracovali s tím, že je to človíček, kterej jede do Prahy spáchat sebevraždu.“

Vše bylo ale jinak. Matějčka usvědčily zveřejněné úřední záznamy hlídek přivolaných na fakultu víc než 90 minut před střelbou. Jedna z hlídek do protokolu zapsala, že „měla prověřit výskyt muže jménem David Kozák podezřelého z vraždy svého otce v rodinném domě v obci Hostouň“. Druhá zase popsala, že pátrala po studentovi „podezřelém z vraždy svého otce“, který vyhrožoval sebevraždou, ale měl být psychicky narušený a byl držitelem několika zbraní. Nesrovnalosti v informacích dříve připustil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).