Ve vládě se poslední týdny rodí zvláštní trend – ministři několikrát při rozhodování o závažných ekonomických otázkách neposlechli svého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a přehlasovali jeho stanovisko. Stalo se to mimo jiné při hlasování o půjčce od Evropské komise a také u 50 miliard z takzvaného modernizačního fondu. Kabinet jednání za zavřenými dveřmi příliš komentovat nechce. Vláda podle Stanjurova předchůdce Miroslava Kalouska dělá chybu, situace navíc odhaluje ministrovu složitou pozici.

Ten teď musí složitě nacházet škrty pro letošní i příští roky a rozhodnutí vlády obhajovat na veřejnosti, i když hlasuje jinak. To se stalo při rozhodování o půjčce ve výši 137 miliard od Evropské komise, vyjadřovat se musel i k tomu, jak se v kapitole ministerstva životního prostředí pro tento rok najednou ocitlo 50 miliard korun z modernizačního fondu.

Resort financí a jeho šéf byli přitom v obou případech proti, půjčka se nelíbí ani Národní rozpočtové radě (NRR). „Ministerstvo financí tu částku do státního rozpočtu nenavrhlo. To je všechno, co k tomu mohu říct,“ prohlásil kupříkladu Stanjura o náhle „nalezených“ 50 miliardách.

Kalousek: Sklapl bych desky

Podle politologa Jana Kubáčka ministr poslední dobou ztrácí svou pozici vůči koaličním partnerům, kteří si čím dál tím více vytváří alternativní rozpočtovou politiku. „Je to takový vztyčený prst dalších členů vlády, že ministerstvo financí musí začít jednat jinak, lépe odůvodňovat své kroky. Ta hospodárnost Zbyňka Stanjury by se dala ocenit, kdyby jeho slovo převážilo slovo ostatních členů vlády. Což se ale neděje,“ řekl Kubáček pro Echo24.

Podobně to v tomto ohledu vidí exministr financí Miroslav Kalousek. „Ministr má samozřejmě jenom jeden hlas, nicméně vláda, která v takto zásadních rozpočtových věcech ignoruje svého ministra financí a přehlasuje ho, o sobě vydává zprávu, že těch, kteří chtějí rozhazovat na dluh, je daleko víc než těch, kteří chtějí šetřit,“ řekl deníku Echo24.

„Je jen věcí ministra financí, jestli si to nechá líbit. Já bych v takovém případě sklapl desky a řekl bych: Tak si to dělejte sami, hoši,“ dodal Kalousek.

Vraťme se k odpovědnosti

Poslední ekonomická rozhodnutí vlády nemají opor ani u oslovených ekonomů. „Je opravdu potřeba se vrátit k pravidlům rozpočtové odpovědnosti, i když to může být těžké. Rozpočtové výhledy jsou samozřejmě jen určité předpoklady, ale je třeba do příjmů a výdajů zahrnovat všechny známé, zákonem schválené položky, a naopak tam nezahrnovat položky, které do státního rozpočtu podle regulí nepatří,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.

„Tu půjčku od komise pokládám za chybu. Je velice riskantní a jde proti snaze vlády snižovat deficit a krátit dotace. Jestliže chce ušetřit 54 miliard na dotacích a současně si v rámci té půjčky půjčuje 52 miliard právě na dotace, tak to smysl nedává,“ dodal Kalousek.

Horská s půjčkou takový problém nemá, ale podpořila by ji jen za předpokladu, že každá koruna by putovala na konkrétní investice s jasnou návratností. „Diskuze o půjčce od Evropské komise by se měla vrátit k nějakým faktům a to nejpodstatnější je to, že nevíme, za jakých úrokových sazeb bude ta půjčka poskytnuta,“ dodala.

Půjčku si vláda chce vzít od Evropské komise kvůli aktualizaci Národního plánu obnovy. Ten zahrnuje projekty na ústup od fosilních paliv, na digitalizaci, reformu vzdělávání, řešení dostupného bydlení či rozvoj geriatrické péče. Plán obnovy vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027.