Rada ČT se ani tentokrát neshodla na tom, jak naložit s loňskou stížností Institutu Václava Klause na novináře a moderátora Václava Moravce, který v rozhovoru slovenského Denníku N označil exprezidenta Klause za „Putinova gubernátora“. Radní sice o věci ve středu hlasovali, ani na jedno z předložených stanovisek se ale nenašlo dost hlasů. Stížnost se původně měla projednat už vloni, vzhledem k novým členům rady zvoleným Senátem se nicméně celá věc odložila právě až na lednové jednání.

Projednání stížnosti z pera výkonného ředitele Institutu Václava Klause (IVK) Jiřího Weigela předcházela dlouhá diskuze o tom, aby radní odtajňovali jednotlivé stížnosti zvenčí, a nenechávali je jen pod jednacími čísly. „Neposunulo se to ke kodifikované podobě, nicméně v tuto chvíli se o tom velmi vážně bavíme,“ sdělil pro Echo24 předseda rady Karel Novák.

Místopředseda Vlastimil Ježek pak také požadoval, aby byla na stránkách rady zveřejněna odpověď a stížnost a další vyjádření radních.

Nejblíže měla ke schválení odpověď předsedy Nováka. „Rada ČT konstatuje, že Václav Moravec (přestože byl respondentem, ne autorem rozhovoru) výše uvedeným výrokem mohl potenciálně přispět k vytváření dojmu, že vysílání ČT není nezávislé, objektivní a nestranné,“ zněla jeho verze.

Podle Nováka Moravec ale neporušil Kodex ČT a přihlédlo se i k tomu, že hovořil částečně i jako vysokoškolský pedagog, hranici přesto překročil. „Lze tedy jednoznačně konstatovat, že se jedná o neadekvátní výrok pracovníka České televize,“ navrhoval dále Novák. Pro nicméně bylo jen 9 člen z 18 radních.

Místopředseda Petr Šafařík mimoto navrhl formulaci, že rada „apeluje na vedení ČT, aby dbalo na důsledné dodržování Kodexu ČT“. Radní Tomáš Řehák pak prosazoval formulaci, že osobní vyjádření zaměstnanců veřejnoprávní televize nespadá do kompetencí rady. Ani jeden z pozměňovacích návrhů ale neprošel.

Místopředseda rady Pavel Matocha nedávno pro Echo24 uvedl, že za odložením stála žádost nově dovolených radních. „Rada projednávání stížnosti na Václava Moravce odložila na základě žádosti šesti nově zvolených členů rady. Ještě neměli dostatek času, aby se s těmito příspěvky a reakcemi seznámili, proto nás o to požádali. V tom jsme jim vyhověli,“ sdělil Matocha. Sám Václav Moravec se k věci vyjadřovat nechtěl.

Stížnost IVK už odmítl Etický panel ČT, a to i poté, co se do věci vložil nový generální ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček. Stížnost na jednu z hlavních tváří České televize přišla poté, co Václav Moravec v zářijovém rozhovoru ve slovenském Denníku N spojil Klause s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Takzvaný Etický panel ČT se nicméně Moravce několikrát zastal.

„Vyjádření, které Václav Moravec poskytl dne 20. září 2023, bylo názorem respondenta, nikoliv tazatele či moderátora debaty. Navíc vystupoval nejen jako veřejně známá osobnost, ale i jako člen akademické obce. Výrok, že byl Václav Klaus ,gubernátorem Putina v České republice‘, padl v kontextu, z něhož vyplývá, že jej autor vyslovil jako součást širší charakteristiky a byl míněn jako řečnická hyperbola,“ stojí v prvním stanovisku etického panelu.

Ten slouží jako poradní orgán generálního ředitele k posuzování správné aplikace Kodexu ČT. Má podle něj ale také úkol chránit pracovní podmínky novinářů a svobodu projevu před vnějším nátlakem. Na závěr stanoviska členové panelu konstatují, že výrok sice „nebyl šťastný“, ale není v rozporu s kodexem. Václav Klaus podle nich také jako veřejná osoba musí strpět větší míru veřejné kritiky.

Vysvětlení etického panelu ovšem stále nestačilo novému generálnímu řediteli televize Janu Součkovi, v reakci na jeho dopis tak vniklo další stanovisko, v kterém se členové panelu jednohlasně staví za původní rozhodnutí. Odvolávají se přitom na části článku 22 Kodexu ČT o střetu zájmů.

Česká televize prochází v poslední době personálními změnami na nejvyšších místech. Nový generální ředitel se funkce ujal 1. října. Loni v červnu porazil ve volbě Petra Dvořáka, který funkci zastával posledních 12 let.