Americký prezident Donald Trump pohrozil dalšími cly. Tentokrát míří na uskupení zemí BRICS, které na svém posledním summitu v ruské Kazani projednávaly i možnost sesadit americký dolar z pozice světové rezervní měny. Právě kvůli tomu hrozí zemím v tomto uskupení, mezi něž patří například Rusko, Indie, Čína či Brazílie, 100% cly, pokud se nezavážou k tomu, že nevytvoří novou měnu nebo nebudou podporovat jinou měnu k nahrazení dolaru na globálním trhu.

„Požadujeme závazek, že nevytvoří žádnou novou měnu BRICS ani nepodpoří jinou měnu jako náhradu za mocný americký dolar, jinak mohou očekávat 100% cla a rozloučit se s přístupem na náš úžasný americký trh,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social.

Země BRICS již diskutovaly o dedolarizaci, zejména po zavedení ekonomických sankcí vůči Rusku v roce 2022. Ironií je, že na říjnovém summitu BRICS v Kazani, kde byla možnost vytvoření nové světové rezervní měny projednávána, ruské úřady doporučovaly účastníkům přivézt dolary nebo eura, protože mezinárodní karty Mastercard a Visa v Rusku nefungují.

O reálnosti takového kroku psal nedávno i komentátor Týdeníku Echo Ondřej Šmigol. "Jediným dalším kandidátem je čínský jüan, s tím má ale velké problémy Indie. Čína založení nového platebního systému, který by nestál na dolaru, považuje za příliš ambiciózní. Prostě ostatní členové BRICS, s výjimkou Íránu, nejsou pod západními sankcemi, nemají tedy důvod vymýšlet složité operace a budovat pochybné nové instituce, aby je obešli. Závěr summitu tak je, že členské země budou o těchto možnostech diskutovat," uvedl.

Země BRICS nejsou však jediné, kterým Trump hrozí zavedením cel. V minulosti mluvil o zavedení až 60 % cel na čínské zboží a 10 % na zboží z EU. Zároveň tento týden uvedl, že jedním z prvních kroků, které provede po nástupu do úřadu, bude zavedení 10 % cel na Čínu a 25 % cel na Kanadu a Mexiko. V souvislosti s těmito prohlášeními se s Trumpem tento týden sešel kanadský premiér Justin Trudeau.

Analytici však varují před ekonomickými dopady takových kroků. Čína by mohla reagovat devalvací jüanu až o 10–15 %, což by mělo dopad na měny rozvíjejících se trhů, které by mohly v průměru oslabit o 5 % během první poloviny roku 2025.

O možných dopadech cel na zaměstnanost i pokles HDP Česka a Evropy informovalo Echo24 už v minulosti. Právě Česká republika by kvůli napojení na Německo mohla podle dánské studie pocítit dopad cel nejsilněji.