Z nedávného interního průzkumu koaliční TOP 09 vyplynulo, že v nadcházejících evropských volbách má z osobností koalice Spolu pomalu největší šanci uspět někdejší šéf strany Miroslav Kalousek. Ten už avizoval, že posbíral mnoho nominací krajských organizací strany a rád by se o místo v rámci společné koaliční kandidátky ucházel. Kalouskova skutečná kandidatura nicméně závisí na takzvaném výkonném výboru TOP 09 a předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová se k ní staví poměrně dost rezervovaně.

Strana si podle zdrojů deníku Echo24 nechala u agentury Ipsos nedávno vypracovat průzkum šancí jednotlivých osobností, přičemž Kalousek v něm nasbíral poměrně dost bodů.

Konkrétně by byl přijatelný pro 24 procent dotázaných, zatímco zamýšlený lídr TOP 09 pro evropské volby Luděk Niederemayer získal v šetření jen 13 procent. Další z bývalých předsedů strany a nynější europoslanec Jiří Pospíšil by Niederemayera také o pár procent přeskočil. Podle informací redakce je na tom Kalousek lépe i než jednička kandidátky Alexandr Vondra (ODS), který by bral o dvě procenta méně.

Sám Kalousek nechtěl případnou kandidaturu příliš komentovat.. „Osobně to nijak neprožívám (...) Z mé strany je to velmi jednoduché. Já jsem nechtěl ty organizace, které mě nominovaly, zklamat. Chtěl jsem říci, že jim děkuji. Že o ně nestojím, to jsem říkat nechtěl. Ovšem jestli budu kandidovat, o tom rozhoduje republikový výbor strany,“ sdělil redakci.

Jednoznačně proti Kalouskovi a naopak za Niedermayera se teď postavila předsedkyně strany Pekarová Adamová. „Nejlepší průzkum jsou výsledky voleb. V minulých volbách do Evropského parlamentu měl Luděk Niedermayer nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů z celé republiky, více než 67 tisíc. V parlamentu navíc odvádí skvělou reálnou práci, jeho účast na zasedáních je vysoká, bez potíží se domluví bez překladu. To jsou kvality, které by rozhodně měli mít i ostatní naši kandidáti,“ uvedla pro deník Echo24.

„Nemohu proto mluvit za celý výkonný výbor, ale mnohým nedává smysl kandidatura někoho, kdo sám rezignoval na funkci poslance, aby mohlo dojít ke spojení stran do koalice Spolu, z funkce předsedy strany odstoupil po velmi neúspěšných volbách v roce 2017 a evropským tématům se nikdy moc nevěnoval,“ dodává na Kalouskovu adresu. Více jsme o průzkumu a šancích jednotlivých kandidátů psali v sousedním textu.

Omezené kroužkování

Pokud by skutečně Kalousek kandidoval, musel by se podle domluvy stran Spolu vejít do desátého místa kandidátky. ODS, TOP 09 i lidovci chtějí zabránit přehnanému kroužkování a skákání kandidátů ze zadních míst, proto se všichni volitelní mají objevit v první desítce.

Tam už ale vzniká tlak. Po Vondrovi by totiž na druhém místě měla být Veronika Vrecionová z ODS. Na třetím místě má být europoslanec Niedermayer a na čtvrtém europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Od pátého místa dále mají jednotlivé pozice vždy připadnout jednotlivým stranám v pořadí ODS – TOP 09 – lidovci. Podle všeho probíhalo intenzivní vyjednávání nejen o čele kandidátky, ale také o nižších pozicích, které se už do Evropského parlamentu dostat nemusí. Strany Spolu mají nyní celkem osm europoslanců, tudíž okolo tohoto místa vzniká riziko neúspěchu. TOP 09 tak připadá zřejmě šesté a deváté místo, kde by se musel Kalousek, případně jiní, objevit.

Vládní strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na konci října oznámily, že budou stejně jako v posledních sněmovních volbách kandidovat společně v koalici Spolu také příští rok do Evropského parlamentu. Premiér tehdy novinářům řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat. Strany již ale určily hlavního lídra, kterým bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra.

Kalousek byl původně poslancem za lidovce, které také v letech 2003 až 2006 vedl. Později byl jedním z iniciátorů vzniku nové strany, TOP 09, ve které byl po jejím založení v roce 2009 místopředsedou a v letech 2015 až 2017 předsedou. Dvakrát byl také ministrem financí, a to ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS). Nyní dvaašedesátiletý Kalousek se v lednu 2021 rozhodl složit poslanecký mandát a odejít z aktivní politiky.